Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Na obsah stránky Na hlavní stránku Přejít do archivu Přejít na televizní program Přejít na tn.cz Přejít na stránky Nova Cinema
Přihlášení »  |  Registrace »
reklama

Vždy, když dojde na otázku, jaké období roku mám nejméně v oblibě, mám jasnou odpověď. TO, KDYŽ SI MUSÍM KUPOVAT NOVÉ RIFLE!

Pravda o džínách

džíny
zdroj: Archiv blogerky džíny
aktualizováno 23.11.2016, 00:00 | 23.11.2016, 00:00 | Adéla Jursíková/Krasna.cz

Vždy, když dojde na otázku, jaké období roku mám nejméně v oblibě, mám jasnou odpověď. TO, KDYŽ SI MUSÍM KUPOVAT NOVÉ RIFLE!

Něco mi říká, že tímto článkem příliš nenadchnu své pánské publikum, které aktuálně tvoří většinu mých čtenářů. Nejsem žádná sexbomba publikující fotky nahoře či dole bez, nehraju v přímém přenosu (Hele, vážně, co vás na takových videích baví? Vždyť ti týpci prostě jenom hrají hru...) a troufám si tvrdit, že nenabízím obsah, kterým bych se nějak zvlášť dostávala na hranu inteligence, ale v práci jsem si pustila pusu na špacír. A s ohledem na fakt, že by se má čtenářská základna vlezla do průměrného rodinného auta, není divu, že mí kolegové rázem zastávají majoritní skupinu. Takže vám tímto slibuji, že další článek bude opět o mých trapasech, jimž se společně můžeme smát u oběda.


Ale teď už tedy k těm riflím...


Nesnáším nakupování oblečení! K hrnkům, svíčkám a knihám mě můžete zavřít na celé hodiny a ani jednou se vás nezeptám, kolik je hodin, ale oblečení? To mě raději zastřelte! Nejprve kličkování mezi stojany a ženskými, při němž se zapotím víc než při posledním zápočtu na vejšce. Potom zoufalá snaha najít něco, co se netřpytí, nemá na sobě směšné nápisy, které mohou nosit pouze jedinci bez sebeúcty či neznalí jazyka, bez aplikací znemožňující praní v pračce a nejlépe bez rádoby rafinovaných průstřihů, průhledných detailech a nejlépe v nějaké nositelné barvě. Jde-li o džíny, tak bych je prosila úzké s vyšším pasem a bez děr či rozpáraných míst kdekoliv. Já vím, že je to děsně trendy a cool, ale uvědomte si, že mezi námi chodí i průměrně talentované blondýny, které do těchto drobných důvtipných doplňků zarazí několikrát palec či malíček svého chodidla, později všech pět prstů naráz a po měsíci si můžou vybrat, kterým otvorem v nohavici protáhnou nohu.

 

džíny
(Foto: Archiv blogerky)

  

Takových kusů v obchodě najdete tak pět za rok a běda vám, pokud ten pravý neulovíte hned. Tak nějak do zásoby. Já do zásoby nenakupuji. Zalíbila se mi myšlenka být schopna sbalit všechen svůj světský majetek do jednoho kufru (druhý kufr je pro knihy, zápisníky a skicáky), což mě poněkud vyautovalo z jakéhokoliv syslení si na horší časy.


Navíc mám ve zvyku si myslet, že se mnou mé oblíbené džíny zůstanou navždy. A ony nezůstanou.

 

PŘEČTI SI TAKÉ:

Bláznivý módní trend: Šaty přes kalhoty
Jsi vysoká? Udělej z toho v módě svou přednost!
Největší (pod)zimní módní faux pas: Neděláš je také?


Mým celoživotním nepřítelem je váha. Tedy aspoň od doby, co se mi zastavil růst, což se zcela zjevně stalo již při první bouři hormonů, jíž přicházející puberta rozpoutala. Zhruba do dvaceti jsem si všechny oblíbené kalhoty odrovnala tím, že jsem nakynula jako buchta. Tedy on by asi nebyl problém v tom samotném nakynutí, spíše v mém vnitřním přesvědčení, že zase brzy zhubnu a nemá smysl si hned kupovat emkové či elkové oblečení.

 

Nemělo to smysl ve chvíli, kdy jsem musela zatahovat břicho, abych dopla knoflík. Nemělo to smysl, když jsem se poprvé vrátila s krvavým oděrkem v pase. Nemělo to smysl, když jsem poprvé na bedrech ucítila svěží vánek naznačující, že už kalhoty nevytáhnu do nezbytné výšky. A kdy to tedy najednou smysl mělo?

 

Když jsem seděla v tureckém sedě, předklonila se a zaslechla povědomý zvuk, ucítila svěží vánek na vnitřní straně stehen a uvědomila si, že jsem se právě stala obětí toho největšího klišé objevujícím se v komediích - prostě mi ty kalhoty praskly!

 

džíny
(Foto: Archiv blogerky)


Ale mé odhodlání jen tak něco nezlomí. Dokonce ani ty díra mezi nohama. To vyznělo pěkně blbě, ale chápeme se. Takže jsem se obětí vlastní paličatosti stala celkem třikrát. Pak se karta obrátila.

 

Pokaždé, když jsem se však vydala na lov perfektních nových kalhot, jsem se propadala do většího a většího zoufalství. Pochopitelně jsem jako první zamířila do obchodu, který mé požadavky posledně uspokojil, tento obchod mě však okamžitě zklamal. Pamatuji si, jak jsem v dobách středoškolských pendlovala mezi Takkem a Gatem. Odmítala jsem dát za rifle víc jak čtyři stovky. Směšná částka, viďte, ale mě maminka učila spořivosti a střídmosti. Našetřené peníze jsem odjakživa vrážela do fotoaparátů či akutně potřebných technologických přátel. Rozhodně ne do oblečení.

 

Během vysoké jsem se zamilovala do Housu. Zvláště po Vánocích. Tam jsem si koupila první kalhoty, které neusmrtila má rozpínavost, nýbrž smršťování. Stále mám tendence vybírat si velikost 29. No co, nikdo netvrdí, že jsem nějaké párátko. Jak pravila minulý týden má kolegyně - džíny si musíš kupovat vždycky menší, protože se roztáhnou. A vězte, že na nic jiného v těch kabinkách nespoléhám. Ale ať dělám, co můžu, do měsíce jsou mi nějak podezřele volné... Oficiálně prohlašuji, že si neumím kupovat kalhoty. Ale zamilovat se umím moc dobře. Vždy se stoprocentní úspěšností.

 

džíny
(Foto: Archiv blogerky)

  

To první uvědomění je tragické. Dokonale padnoucí rifle se proměnily v kus látky vlající ve větru. Jakoby se dokonale pohodlný naducaný polštář proměnil v proleželý kus hadru se sadou chuchvalců uvnitř. Ble. A jaká je v nich zima! Vždy si vzpomenu na nákupy s mámou v malém obchůdku pod náměstím, kam jsme chodívaly, když jsem byla malá. TIP! dětský textil. Tam jsem poprvé slyšela o tom, že mám sexy zadek. Naneštěstí od padesátileté prodavačky. Naštěstí ne naposled a podruhé už to bylo od pěkného chlapa.

 

Svou aktuální spřízněnou duši ve světě kalhot jsem si vybrala v Topshopu. Dospělácky jsem za ně utratila litr s vírou, že spolu budeme aspoň pět let stejně jako má kamarádka s těmi svými. Přesto jsem skřípala zubama. Po třech týdnech už si mohu směle dovolit denně dřepovat a nechat si narůst kardashianské pozadí, protože se tam vleze. Ale stejně je miluju. Jsou heboučké jako Peggy přesrstěná do zimního kabátku.

 

Kalhoty jsou trochu jako většina vztahů s muži.


Musí vám sedět. Musíte se v nich cítit dobře. Musíte mít pocit, že v nich zdoláte jakoukoliv překážku. Ale v jednom případě to neplatí. Narozdíl od kalhot, jakmile najdete toho pravého muže, neskončí to kvůli velké prasklině či nakynutí, protože když poznáte toho pravého, člověka, s nímž budete chtít strávit zbytek života, nebudete muset už nikdy plánovat pořízení dalšího.

1 hlasů
Vaše hodnocení
 

Všechny blogerky a blogeři

  •