Taky si někdy připadáte, že se k vám ostatní chovají, jako by vám bylo pět? Nejste sami, takže pozor na to!

Jistě si někdy připádáte že vás ti starší podceňují? Že je to nefér? Že vás odsuzují kvůli věku? Nebo že na vás neustále dohlíží? Je to zapeklitý případ.

Je spousta věcí, které se vám mohou dít. Starší vás kvůli vašemu věku podceňují a zakazují vám věci, které byste určitě zvládli. Chovají se k vám jako k čtyřletému dítěti a neustále na vás musí dohlížet.

A je toho mnohem víc. Jestli chceš, přečti si příběhy a můžeš to porovnat se svými zážitky.

Příběh č. 1
Zvládnu to taky!
Byl pěkný den. Dvanáctiletá Nela s rodiči a starším bratrem Tomášem jela na zimní prázdniny k babičce a dědovi, kteří měli domek hned u sjezdovky. Babička Růža a děda Chrudoš byli moc hodní. Měli svého syna Jana a i jeho rodinu moc a moc rádi a milovali, když k nim přijeli. Nela byla u svých prarodičů velmi oblíbená. Byla vtipná a hezká jako její mamka Markéta. U babičky a dědy se všichni ubytovali.

Druhý den šli všichni na sjezdovku. Nela si krásně jezdila na novým snowboardu. Jezdila teprve druhým rokem, ale šlo jí to celkem dobře. Jezdila jen na malém kopci, ale no co. Pak se ale rozhléla a nikde nenašla Tomáše, který taky jezdil druhým rokem na snowboardu. Tomášovi už je patnáct a někdy jezdí na hory i s přáteli. Dohnala mamku a zeptala se: "Mami, kde je Tomáš?"
"Jde na velkou sjezdovku, na lanovku," odpověděla maminka.
"Jéé! Já chci taky!" křikla Nela.
A najednou se tam zničehonic objevil Tomáš a řekl: "Ba ne, sestřičko, ty jsi na to ještě příliš malá," zašklebil se.
"Tak to teda nejsem!!!" bránila se Nela. "Umím jezdit stejně dobře jako ty!"
"Možná, že ano, ale přesto ne. Jsi na to opravdu až moc malá" řekla mamka. "PROSTĚ NE!!!" rozhodla a Nela věděla, že ji nepřekecá. Připadala si najednou hrozně, ale hrozně podceňovaná.

 

Příběh č. 2
Neustálé ztrapňování
Lucka byla jedináček. Bylo jí třináct let a žila se svou mamkou a taťkou. Její mamka byla učitelka a jmenovala se Helenka Klavesková. Učila na stejné škole, kam chodila Lucka. A její táta byl podnikatel. Prodával ve svém obchůdku nábytek. Jmenoval se Jaromír Klavesek. Žili společně v domku nad Jaromírovým obchůdkem.

Bylo pondělí a Lucka přicházela ze školy. Doprovázely ji její kamarádky Stela a Zuzana. Bavily se zrovna o nějakém oblečením Jany Houfové. A v obchůdku potkaly pana Klaveska.
"Ahoj Lucinko, tak jak jsi se měla ve škole? A chutnala ti svačinka, co ti udělala maminka? Doufám, že jsi všechno snědla a bude z tebe silná holčička, ty moje myšičko."
Lucka se začervenala a nejraději by se propadla do země. Její kamarádky se samozřejmě uchechtávaly.
"Tati, prosim tě!" rozkřikla se Lucka a naštvaně vyběhla po schodech nahoru.

Další den ve škole se holky bavily o klukovi jménem Honza, který se Lucce líbil a naneštěstí i Janě Houfové. Blondýna posedl růžovou a samozřejmě modelka a nafoukanice třídy. Lucka se po škole připojila na cestě domů k Honzovi. To ale netušila, že to byla velká chyba. Potkala je totiž Helenka Klavesková.
"Ahoj Lucinko? No, kdo je tohle? Že to je ten Honza, jak o něm pořád mluvíš?" obrátila se na Honzu. "Víš, pořád o tobě vypráví a doma si nakreslila do deníčku srdíčko a napsala tam tvoje jméno. Dokonce si na třídní fotce dala tvoji hlavu do srdíčka a na fotce, kde jsi sám, jsou otisky od rtěnky a to jsi neviděl..."
"Mami!!! Nech toho, jo!" Lucka se rozzlobeně a se slzami v očích rozeběhla domů. Cítila se trapně. Ta už se výsměchu nevyhne! A co až se o tom dozví Jana Houfová. Lucka si přála vypařit se na co nejdelší dobu.

Tento článek pro tebe napsala Werú.