Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Na obsah stránky Na hlavní stránku Přejít do archivu Přejít na televizní program Přejít na tn.cz Přejít na stránky Nova Cinema
Přihlášení »  |  Registrace »
reklama

Erasmus! Všude jsem na tento program slyšela jen samou chválu. Jak se díky němu člověk osamostatní, vyjede do zahraničí, najde nové přátele, změní se mu život.

Vážně se bojím, tak už se neptejte

blogerka - 1
zdroj: Archiv blogerky blogerka - 1
aktualizováno 05.09.2017, 00:00 | 05.09.2017, 00:00 | Krásná.cz/enthusiaster

Erasmus! Všude jsem na tento program slyšela jen samou chválu. Jak se díky němu člověk osamostatní, vyjede do zahraničí, najde nové přátele, změní se mu život.

První rok na vysoké jsem na pár Erasmáků narazila a nikdo z nich na mě nepůsobil, že by si ten půl rok/rok mimo domov neužíval na 110%. Pořád jsem si ale nějak nebyla jistá, a tak když se konalo první kolo výběrového řízení, já zůstala na chodbě a raději se učila na zkoušku, která mě ten den čekala.

 

blogerka - 2
(Foto: Archiv blogerky)


Když se na stránkách fakulty objevil inzerát, který všechny studenty vybízel k přihlášení se do druhého kola výběrového řízení pro Erasmus, tak jsem si řekla "Sakra Terezo, co tě tady v Česku jakože drží?". Jasně, mám tady rodinu, kamarády, ale pořád jsou to asi minimální závazky, než jaké budu mít třeba v budoucnu, a tak padlo rozhodnutí, že pojedu.

 

blogerka - 3
(Foto: Archiv blogerky)


Abys chápala. Výběrové řízení bylo v únoru. Moje představa byla "Mám spoustu času!". A měla jsem. Ale letní semestr utekl sakra rychle. To si ani neumíš představit. A najednou jsem musela řešit předměty, které budu na Kanárech studovat, posílat na Tenerife vyplněnou a potvrzenou smlouvu. A všechno se to nějak začalo přibližovat.

 

blogerka - 4
(Foto: Archiv blogerky)

 

PŘEČTI SI TAKÉ:

Studium v zahraničí již není výjimkou, naopak se stává nutností
6 důvodů proč jet na Erasmus
Jak jsem si přála a teď jsem v Anglii

 

blogerka - 5
(Foto: Archiv blogerky)


Pořád tady byla ale představa dlouhých prázdnin, které snad nikdy neskončí. Spousta plánu, cestování, festivalů, narozenin, času s přáteli. Ale víš co? To všechno už je nějak pryč. Colours byly před měsícem, z Norska jsem se vrátila snad před dvěma týdny a zbývá mi asi 19 dní do odletu.

 

blogerka - 6
(Foto: Archiv blogerky)


Proč se tedy tento článek jmenuje, jak se jmenuje? Je to jednoduché. Kamkoliv přijdu, padají na mě otázky typu "A nebojíš se?" "Kde budeš bydlet?" "A školu jako budeš mít ve španělštině?" "A to tam zvládneš pět měsíců?". Kdybych tohle sakra věděla. Ano, bojím se tak, že to ani nedokážu popsat, ano, bydlení jsem si zařídila až dnes, ano, škola bude ve španělštině a ne, nemám absolutně ponětí, jak to tam sakra těch 5 měsíců bez všech zvládnu!!! Takže prosím, až mě příště uvidíš, tak se mě na to neptej! Děkuji.

 

blogerka - 7
(Foto: Archiv blogerky)


A jestli se mi chce? Ještě tak před týdnem bych řekla, že se těším. Bojím, ale těším. Ale ono se toho sakra může za dva týdny stát tolik, že to toho pomalu tolik nestalo ani za celých mých jednadvacet let. A ty si najednou říkáš "Já tam ale nechci!". Já bych nikdy nevěřila, že se mi kvůli někomu nebude chtít odjet do ciziny, protože to byl vždycky můj sen, ale prostě i někdo, kdo vypadá v tramvaji, že tě zavraždí pohledem, někdo, kdo brečí jen doma, aby nikdo kolem nevěděl, že má občas city a někdo, kdo nikdy nebyl zamilovaný jako já, má problém odjet.



1 hlasů
Vaše hodnocení
 

Všechny blogerky a blogeři

  •