Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Na obsah stránky Na hlavní stránku Přejít do archivu Přejít na televizní program Přejít na tn.cz Přejít na stránky Nova Cinema
Přihlášení »  |  Registrace »

Péče o oči na horách je téma, které bys neměla podceňovat.

Chystáš se na hory? Bacha na oči!

Na horách
zdroj: Thinkstockphotos Na horách
aktualizováno 16.01.2015, 00:41 | 16.01.2015, 00:41 | Krasna.cz/trm

Péče o oči na horách je téma, které bys neměla podceňovat.

Naše oči na horách ohrožuje zejména ultrafialové záření, které může vést k poškození jednotlivých struktur oka, zejména rohovky a sítnice. Pobyt na slunci je proto pro oči nebezpečný zejména v případech nižší koncentrace ozónu v atmosféře, kdy je výrazně vyšší intenzita UV záření. Oči by si v takovém případě měli chránit nejenom pacienti po očních operacích (např. laserové refrakční operace, pacienti po implantaci nitroočních čoček), ale i lidé se zdravýma očima, kteří žádnou oční operaci neprodělali.

 

Je nebezpečné dívat se do přímého slunce? Krátkodobý přímý pohled do slunce není pro zdravé oči nebezpečný. Zornice oka reaguje jako clona fotoaparátu a reguluje množství slunečního záření, které dopadne na sítnici. "Dlouhodobý pobyt v místech intenzivního slunečního záření - např. ve vysoké nadmořské výšce, na horách - může vyvolat drobné defekty epitelu rohovky a s tím spojenou výraznou bolest oka. Zároveň může v extrémních případech jako je pozorování zatmění slunce, pozorování slunce pomocí dalekohledu či trvalé rozšíření zornice, dojít i k trvalému poškození sítnice v místě nejostřejšího vidění," popisuje oční lékařka MUDr. Eva Jerhotová.

 

Oči bychom si proto měli chránit brýlemi s UV filtrem. Těchto brýlí je na trhu v současné době nepřeberné množství v různých cenových relacích. U lidí, kteří mají potíže s tzv. suchým okem či u pacientů po laserových refrakčních operacích, je vhodné častěji aplikovat hydratační oční kapky, a to hlavně v klimatizovaných prostorech, kde jsou oči náchylné k osychání. Výběr těchto kapek je v současnosti opravdu široký a existují i oční kapky s UVB filtrem.

 

Brýle a lyže, jak to jde dohromady

 

Oční vady, při nichž nám činí potíže zaostřit do dálky či nablízko, se nazývají refrakční. Patří mezi ně krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus a vetchozrakost. V prvním případě (u krátkozrakosti) člověk vidí rozmazaně do dálky, ale ostře do blízka. Při dalekozrakosti je to přesně naopak – vidíme ostře do dálky, ale rozmazaně do blízka. Astigmatismus znamená zakřivení rohovky, obraz je tedy zdeformovaný jak do dálky, tak i do blízka. „Všechny tyto vady jsou dědičné, výjimečně se mohou objevit po úraze, určitém typu operace nebo po šedém zákalu a více méně se s přibývajícím věkem nemění,“ říká MUDr. Eva Jerhotová z oční kliniky v Brně. Výjimku podle ní tvoří dalekozrakost u dětí, která se s růstem oka může vylepšit. Poslední případ (vetchozrakost) je spíše přirozený proces stárnutí než přímo refrakční vada: člověk, který vidí dobře do dálky, začíná přibližně po 40. roce špatně vidět do blízka. (Lze to interpretovat i obráceně – člověk, který doposud marně mžoural na číslo přijíždějící tramvaje, se po čtyřicítce může déle radovat z toho, že si přečte noviny bez brýlí).

 

 

Nejsnazším, nejstarším a zároveň asi prvním řešením, po kterém sáhnete, jsou dioptrické brýle. Existují různé typy podle příslušné oční vady, typu skel nebo obroučků. Pokud se chystáte na sjezdovky, doporučujeme sáhnout po brýlích s celými obroučkami, nejlépe z kovového materiálu, kvůli jejich vyšší odolnosti. Při lyžování s dioptrickými brýlemi je asi největší problém jejich zamlžování, na rozdíl od brýlí lyžařských, které mají v dnešní době snad všechny speciální úpravu, aby u nich tento nepříjemný jev nenastal. Je tedy třeba vybírat takové lyžařské brýle, které jsou speciálně určeny k nošení společně s brýlemi dioptrickými. Ale ani tak nemáte jistotu, že budou fungovat skutečně tak, jak je slibováno. Existují samozřejmě i různé „vychytávky“, jako je úchyt na připevnění dioptrických skel na lyžařské brýle, nebo speciální ventilátor, který pod brýle přivádí čerstvý vzduch, a tím zabraňuje jejich zamlžování, ale o jejich praktičnosti, účinnosti nebo výhodnosti v porovnání s kontaktními čočkami by se nejspíš dalo pochybovat . „Mnohem vážnějším rizikem je poranění oka o skla z dioptrických brýlí při srážce nebo pádu,“ připomíná MUDr. Eva Jerhotová.

 

PŘEČTI SI TAKÉ:

Sexy i s brýlemi: Návod na okouzlující líčení
I ty můžeš vyzkoušet čočky. Není se čeho bát
Štvou tě brýle? Od kolika let můžeš nosit kontaktní čočky


Druhou alternativou, za niž svět vděčí českému vynálezci Ottovi Wichterlemu, jsou kontaktní čočky. Pro obrýlence představují nepochybně novou kvalitu života: když zvládnou techniku jejich nasazování, vyjímání a péče, mohou s klidem zapomenout na to, že vůbec nějakou refrakční vadu mají. Mají ale i své nevýhody. „Pro oči je určitě zdravější nosit brýle. Kontaktní čočky jsou dnes velmi dokonalé, nicméně po dlouhé době používání čoček se to na oku pozná. Rohovka trpí menším přísunem kyslíku, ze spojivky přerůstají na rohovku drobné cévky, povrch rohovky může být drsnější a oko trpí suchostí. Čočky zároveň představují pro naše oči potenciální riziko v podobě infekce rohovky nebo tvorby rohovkového vředu. To může vést k vytvoření neprůhledné skvrny na rohovce, k prasknutí rohovky, nebo dokonce k nutnosti její transplantace,“ vypočítává doktorka Jerhotová. Přesto uznává, že kontaktní čočky jsou pro nositele daleko komfortnější, simulují přirozené vidění a u vyšších vad eliminují optické chyby z tlustých brýlových skel. Připomíná ale, že je důležité, abyste před jejich prvním použitím navštívili odborníka-kontaktologa, který vás naučí, jak čočky nasadit i sundat a jak o ně pečovat. Kromě dobře umytých rukou a dezinfikování čoček v solném roztoku je také důležitou zásadou nenosit je déle, než je určeno na obalu, a na noc je vyjímat z očí. Pokud se budete řídit zásadami jejich správného používání, vážnější potíže nehrozí.

 

 

Rub a líc kontaktních čoček

 

K dobru lze čočkám přičíst především větší bezpečí a pohodlí při sportu a přirozenější vidění. Na svazích je pak výhodou, že přes ně můžete nasadit lyžařské brýle a nemusíte řešit, která vrstva je ta zamlžená. Druhou stránkou mince je, že v zimě se někdy projevují obtíže ze suššího oka a v extrémních případech, ve vysokých mrazech a vysokých nadmořských výškách, může dojít k otoku rohovky a přimrznutí čočky k rohovce. Pokud nastanou na lyžařských svazích s čočkou nějaké komplikace (začne vám vadit, dostanou se do ní nečistoty, spadne nám do oka řasa atd.), je mnohem složitější je řešit, když nemáte po ruce mýdlo, ručník, zrcadlo, roztok na čočky… Vzhledem k citlivosti očí jsou totiž čočky velmi náročné na hygienické podmínky. Proto je dobré mít po ruce alespoň antibakteriální gel nebo ubrousky a speciální kapky na kontaktní čočky nebo tzv. umělé slzy, které nahrazují vlastní slzy a mohou obsahovat další hojivé a očím prospěšné látky. Na rozdíl od roztoku na kontaktní čočky (který by se přímo do oka neměl nikdy vkapávat) nemají dezinfekční charakter, ale pomohou ulevit při potížích se suchým okem nebo vyplavením nečistot. Ale nejlepším řešením, když vám začnou čočky v oku vadit, je ihned čočky vyndat, nechat oči zklidnit a použít nový pár. Pokud by však obtíže přetrvávaly, je třeba navštívit očního lékaře. Příčinou může být například nesprávná velikost nebo typ kontaktních čoček. Je třeba si vyzkoušet, které z celé široké nabídky jsou pro vás nejvhodnější.

 

Lyžaři s dřívějším datem narození se někdy mohou potýkat s faktem, že jim kontaktní čočky sice dopřejí ostrý pohled na konečnou stanici lanovky, ale na druhou stranu znemožní přečtení jídelního lístku v restauraci na svahu. V dnešní době však již existuje řešení i pro tuto situaci. Existují totiž čočky torické, které řeší kombinaci vad krátkozrakosti/dalekozrakosti s astigmatismem, a čočky multifokální, které oceníme, pokud vidíme špatně do dálky (krátkozrakost) a zároveň se u nás začíná projevovat vetchozrakost (špatné vidění do blízka).

 

Bohužel, ani svědomité nošení dioptrických brýlí či kontaktních čoček nedokáže odstranit refrakční vadu jednou provždy. Abyste se zbavili dioptrií nadobro, musíte podstoupit oční operaci. Pro léčbu refrakčních vad se již od 80. let 20. století používají laserové operace. Jejich podstata spočívá ve změně zakřivení rohovky pomocí speciálního světelného paprsku. Existuje samozřejmě velké množství metod této operace a stále přibývají další a další, které mají být účinnější a šetrnější k oční tkáni. Jednou z nich je například femtosekundový laser, který se pro svou přesnost používá především k operacím rohovky. V principu funguje zhruba takto: laser naruší pomocí malého výboje vazby mezi buňkami, a umožní tak mechanicky oddělit vrstvy rohovky. Přestože rizika nejsou u laserových operací veliká, nelze je zcela podceňovat. Komplikace mohou nastat nejen kvůli tomu, že pacient nedodržuje přesně všechna doporučení, ale i kvůli samotnému provedení operace. Je proto důležité dobře uvážit, jakou kliniku provádějící tento druh zákroku vybrat, v kvalitě se totiž mohou velmi lišit. Podstatné je, aby byly oči před operací opravdu důkladně vyšetřeny - nesmí se zanedbat ani sebemenší detail.



5 hlasů
Vaše hodnocení