Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Na obsah stránky Na hlavní stránku Přejít do archivu Přejít na televizní program Přejít na tn.cz Přejít na stránky Nova Cinema
Přihlášení »  |  Registrace »

Nejen parné dny a pobyt na přímém slunci mohou způsobit dehydrataci. Jaké jsou největší chyby letních jídelníčků a čeho se vyvarovat?

Jak (ne)jíst v horku? Tropy si žádají zásadní změny

Léto
zdroj: Thinkstockphotos Léto
aktualizováno 07.08.2018, 16:28 | 07.08.2018, 16:28 | Krásná.cz

Nejen parné dny a pobyt na přímém slunci mohou způsobit dehydrataci. Jaké jsou největší chyby letních jídelníčků a čeho se vyvarovat?

Spousta lidí v létě přejde na studenou a rychlou stravu v podobě pečiva, uzenin, sýrů a pár plátků zeleniny. Protože v letním období přece není zapotřebí nadměrná konzumace, a už vůbec ne teplých pokrmů. Tento názor je ale bohužel jeden z největších omylů, který vede k dehydrataci a dalším problémům. „Suchá a zchlazující strava, ke které se řadí například i mléčné výrobky, zapříčiňuje zahuštění krve a výraznou redukci tělních tekutin, což vede k oslabení zažívání a následným trávicím potížím (plynatost, nadýmání, křeče),“ radí specialista na zdravý životní styl značky Menu Gold Milan Merva.


Letní strava nesmí organismus dehydratovat. Zdravá a především lehká letní strava by proto měla obsahovat dostatečné množství pokrmů ze zeleniny a ovoce. Tělo, obzvláště srdce, v tropických dnech potřebuje chránit před přehřátím. Zeleninové rizoto, dušená zelenina i ovocné dušené kompoty výrazně přispívají k tvorbě nutných tělních tekutin.

 

ČTĚTE TAKÉ:

4 jednoduché kroky k plochému bříšku
Dobré a špatné potraviny neexistují! Chybujeme jen v tom, jak je jíme!
Pravda o (pozdních) večeřích: Skutečně musíte hladovět?

 

Které ovoce a zelenina dokážou zchladit organismus?


Během horkých dnů je častokrát zapotřebí potravin, jež osvěží a zchladí organismus. Z ovoce sem patří hlavně subtropické plody (kiwi, pomeranče, grepy, banány). Druhů syrové zeleniny způsobující ochlazení je spoustu. „Za příčinnou stojí mnohaprocentní obsah vody. Nejvíce doporučuji zelenou zeleninu - celer, špenát, zelí, hlávkový salát, okurky, cukety, čekanka a dále pak ředkvičky, rajčata a zlehka upravené brambory,“ vyjmenovává Merva.

 

 

Kolik tekutin potřebujeme?

 

Voda tvoří více jak 60 % lidského organismu. Kromě jiného zabraňuje přehřátí organizmu a chrání nás kupříkladu před úpalem. „Za běžného dne by se její spotřeba měla pohybovat v rozmezí 0,2 až 0,4 l na 10 kg tělesné hmotnosti. Během sportovních aktivit doporučuji pít 0,1 až 0,25 l každých 15-30 minut. Příjem tekutin závisí v přímé úměře na intenzitě, čím je provedení namáhavější a intenzivnější, tím se spotřeba samozřejmě zvětší,“ vysvětluje Merva. Nejlepší variantou je čistá voda, slabé přírodní vody bez oxidu uhličitého (raději ne perlivé) a čaj (zelený, mátový, šípkový, bylinný). Pro doplnění tekutin jsou (v menší míře) vhodné i mineralizované vody. Jejich konzumace by ovšem neměla přesáhnout 500 ml za den.

 

Anketa
Co piješ v létě nejčastěji?
 

 

Jaké jídla jsou bohatá na hydrataci


Lidské tělo nejvíce hydratuje obyčejná voda, nicméně zhruba 20 % denního příjmu tekutin pochází z potravin. Nejvíce doporučujeme konzumaci zelené zeleniny: okurka, ledový salát, celer, paprika, špenát či brokolice obsahuje více jak 90 % vody. Kromě zelené zeleniny patří mezi hydratační potraviny i grapefruit, vodní meloun, ředkvičky a rajčata, ale i chia semínka, která dokážou absorbovat velké množství vody (desetinásobek vlastní váhy). Díky snadné konzumaci a stravitelnosti napomáhají zvýšené regeneraci, a proto by neměli chybět ve vašem jídelníčku.

 

 

Pozor na křeče, ve vedru hrozí nedostatek draslíku a hořčíku
 

Vlivem vysokých teplot se v létě z těla potem odplavuje nadměrné množství draslíku, které je potřeba nějakým způsobem doplnit. Vhodné jsou především banány a zelené druhy zeleniny. Dobrým zdrojem draslíku je i sušené (nesířené!) ovoce, které je určené k okamžité spotřebě a nemusí se již umývat (např. meruňky, které jsou navíc zdrojem železa).


„Zapomenout nesmíte ani na pravidelný přísun hořčíku. Svaly a nervy v horkých dnech hořčík pro svou správnou funkci potřebují víc než obvykle. S enormní zátěží se zvyšuje jak riziko svalových křečí, tak obtíže spojené se srdečním rytmem. Všechny zmíněné problémy jsou zapříčiněny deficitem magnézia. Dostatečné množství hořčíku získáte z konzumace ořechů, luštěnin, celozrnného pečiva nebo opět ze zelené zeleniny,“ upozorňuje Merva.

 

Přísun vitaminu C je samozřejmostí. Zvláčňuje, zpevňuje a vyživuje pokožku, která se v letních dnech musí bránit nadměrnému vystavování slunečnímu svitu a bojovat proti neustálému vysušování. Bohatým zdrojem vitaminu C je např. rakytník, šípky nebo kiwi.



0 hlasů
Vaše hodnocení