Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Na obsah stránky Na hlavní stránku Přejít do archivu Přejít na televizní program Přejít na tn.cz Přejít na stránky Nova Cinema
Přihlášení »  |  Registrace »
reklama

Nedávno jsem se na Youtube, pod určitým videem, pustila do diskuze s jednou slečnou o tom, jak moc je dnešní generace dospívajících a dětí zkažená a jak ti youtubeři nic nedokázali, ničeho si mladí neváží a jsou zkrátka hrozní a kam ten svět spěje.

Je mladá generace zkažená internetem a technologiemi?

1
zdroj: Thinkstockphotos 1
aktualizováno 30.01.2016, 00:00 | 30.01.2016, 00:00 | Krásná.cz/Lucie Rothanzlová

Nedávno jsem se na Youtube, pod určitým videem, pustila do diskuze s jednou slečnou o tom, jak moc je dnešní generace dospívajících a dětí zkažená a jak ti youtubeři nic nedokázali, ničeho si mladí neváží a jsou zkrátka hrozní a kam ten svět spěje.

To mě donutilo přemýšlet a uvažovat nad spoustou věcí, které se s tímhle tématem pojí a tak nakonec jsem se dala do psaní tohoto článku, z kterého mám sama trochu obavy. Pokud sami blogujete určitě víte, jak těžké někdy je zformovat vlastní myšlenky a napsat vše tak, jak jste napsat chtěli. Pokusím se o to a doufám, že to dokážu, protože mám v hlavě spoustu názorů a myšlenek a dát je sem pohromadě tak, aby dávaly smysl, to nebude úplně sranda.

Budu ráda, pokud se připojíte do (slušné) diskuze tady v komentářích. Napište mi po přečtení mého článku názor na dnešní generaci, na youtubery a na silné a slabé stránky dnešní doby. Jo a nezapomeňte napsat, jaká jste generace (třeba rok narození nebo věk). Jsem totiž moc zvědavá, jak to vidí jiní - třeba právě ti, kteří do generace Z spadají!

Za nás... a teď?

Já sama jsem narozená roku 1990 a jsem tedy generace Y, ta která se nadchází před Zetkovou, o které tu hlavně (ale nejen) bude řeč.

K úvodu musím napsat, že první telefon jsem dostala ve čtrnácti letech od rodičů a bylo to takové hrozné pádlo (myslím že alcatel) s anténou větší než dnešní satelitní přijímače a se čtyřmi funkcemi: SMSky, volání, hry a budík. Nedostala jsem ho jen tak, ale kvůli tomu, že jsem doma byla často sama, chodila jsem domů ze školy sama a rodiče mi občas potřebovali zavolat, jestli jsem v pořádku dorazila a zkrátka neexistovalo, abych si hraním hada mobil vybila a oni se mi nedovolali - to by bylo zle. Měl zkrátka svůj jasný účel (ano, i v tomhle věku o mě rodiče měli obavy). Tenhle telefon mi vydržel dva roky, než jsem k Vánocům dostala svoje vysněné "véčko" (ten sklápěcí) a na dobu těchto telefonů prostě ráda vzpomínám. Ale za moje dnešní Blackberry bych ho nevyměnila! První počítač jsme si domů pořídili v mých šestnácti, po nástupu na střední školu, a opět to mělo jasný důvod. Jako povinný předmět jsme totiž měli obchodní korespondenci a psaní všemi deseti a potřebovala jsem doma tisknout na tiskárně úkoly na tenhle předmět, takže to jinak nešlo a rodiče počítač museli koupit. Ale trvalo ještě víc jak rok, než se rodiče odhodlali k tomu pořídit internet.

Nechci psát, že to v mojí generaci bylo všude stejné, to vůbec není pravda. Byly rodiny, kde byl počítač s internetem mnohem dříve a kde děti měly první telefon pádlo už o rok, dva přede mnou. Ale nebylo to úplně běžné. My patřili mezi ty naprosto finančně a "pokrokově" průměrné rodiny v ani velkém ani malém městě.

Co ale bylo za naší generace a co bylo i generaci před tím běžné, to byla TELEVIZE. Nevěřte ročníku 1960 - 1990, že oni na ničem jako dnešní děti nezávislačili. Vždyť koukněte se na některé starší, kolik času tráví před televizí nebo ji mají puštěnou celý den jen jako kulisu a nedají bez ní ránu. Znám tolik rodin, kde nejsou puberťáci a stejně si nedokáží život bez televize představit. Její zapnutí je první věc, kterou ráno udělají a vypnou jí těsně před tím, než jdou spát. Často ji ani nevypínají a spokojeně před ní usnou. K čemu se tímhle dostávám? Za nás sice internet, počítač a chytré telefony v podstatě nebyly, ale taky to nefungovalo čistě jen tak, že jsme přišli domů ze školy, udělali si úkoly a rychle s kamarády běželi ven. Jasně, asi ta moje generace trávila více času venku než dnešní děti, ale nebylo vůbec ničím zvláštním, když se přišlo ze školy a sedlo se před televizi, protože začínal seriál/film apod. Pak cestou do školy a ze školy jsme si povídali o tom, co se tam a tam stalo a sdělovali to nadšeně těm, kteří to třeba propásli.


Přijde mi proto hodně zvláštní číst třeba statusy na facebooku od mých kamarádů nebo lidí, kteří jsou jen o pár let starší o tom, jak je tahle generace hrozná, protože si nechodí hrát ven a přijdou o ty krásné chvíle, které jsme zažívali s kamarády MY. Je to jakoby svět ze všeho vinil tablety, mobily a internet a ukazoval na jejich špatnost a přitom úplně zapomněli na věc zvaná televize. Takže je špatné strávit den na internetu, zíráním do počítače, ale je v pořádku sedět celý den před televizí? Ale no tak...

Stejně tak, když se mluví o kouření. Občas slyším si stěžovat na to, jak dnešní mladí lidé kouří a neváží si zdraví. Já sama nikdy nekouřila a dokonce jsem to ani nezkoušela (fakticky ne) a nikdy mě to nelákalo. Nevěřte ale tomu, že starší generace začínali kouřit v padesáti. Už za nás jsme měli na základce takové, kteří se kouřením netajili a čas od času člověk potkal i mladší s cigaretou v puse. Nelíbí se mi to a rozhodně to neobhajuju, ale není to tak, že by kouření dětí a dospívajících bylo jen doménou generace Z. Naopak je to podle mě něco, s čím se zkrátka musí počítat. Vezměte si, kolik rodičů v dnešní době kouří. Jasně, myslím že to pomalu ale jistě ustupuje a módní je dnes naopak nekouřit, ale když kouří tolik dospělých, není normální, že začínají i děti? Když to vidí u svých rodičů, prarodičů, tet a strýců?

PŘEČTI SI TAKÉ:

Jsou dnešní děti tak zkažené?

Nemilé prvenství: Česká mládež holduje alkoholu a kouření nejvíce v Evropě

Káva a energy drinky budou možná až od 18 let! Co ty na to?

Čím se poslední dvě generace liší od těch starších je přístup, priority a svoboda. Dřív bylo naprosto normální se vdát, mít děti, brzy se stěhovat od rodičů a pořád byly hodně znatelné genderové rozdíly. Ženy rodily dříve, priorita byla rodina. Dnes je to už trochu jinak. Moje generace je víc svobodná, prioritou je spíš vzdělání a kariéra a rodina přichází v hodně případech až tehdy, kdy si dotyčná splní svoje sny o vzdělání, kariéře, cestování, životě, bydlení a partnerovi. Proto se dnešní děti nerodí rodičkám 20 - 25 let, ale je normální mít první dítě kolem třicítky (myslím, že průměr r. 2014 byl 31 let, ale jistá si nejsem). Zkrátka priority se mění generaci od generace a nevidím na tom nic špatného. Pokud si je někdo jistý, že chce mít dítě později a dá přednost ostatnímu s tím, že přijme tu možnost, že v pozdějším věku už to třeba taky nikdy nepůjde, nebo jde o ženu, která děti vůbec nechce, co takovým lidem můžeme vyčítat? Každý by si měl žít podle svého uvážení a když si někdo stanoví priority, je to jeho věc a nedá se říct, zda je to dobře nebo špatně. Proto bych si nikdy neodvážila odsuzovat lidi bez dětí a ty, kteří jdou tvrdě za kariérou a na osobní život se třeba až tak neohlíží. Je to každého volba.

Kde je podle mě chyba?

Teď se ale vraťme k dnešní generaci a k tomu, co se s ní vlastně stalo. Nevím, nemyslím si, že je s ní primárně něco špatně. Nemyslím si, že je dnešní svět horší než byl dřív. Ok, můžete mi dát za příklad "Podívej se na to, jak to dneska vypadá - samý imigranti, všude samá válka, zbraně, násilí". Já třeba jsem ráda, že jsem nežila v době první a druhé světové války, jsem ráda že jsem nezažila atomovou bombu/bomby v Japonsku a zkrátka, vše má své pro a proti. Přijde mi směšné, když lidi tvrdí, jak dřív bylo vše růžové, protože stačí mi jedna hodina dějepisu, abych si řekla, že se mi vlastně líbí doba, ve které žiju. Jasně, že má své klady a zápory, to má prostě všechno a s tím asi nic nenaděláme.

3
(Foto: krasna.cz/archiv blogerky)

Když se ale podívám na dnešní generaci Z, vidím tam jeden problém, kvůli kterému si myslím, že lidé často říkají, že je horší než ty před nimi a že je zkaženější (pokud si odmyslím to věčné nadávání nad technologiemi) a tou je výchova a přístup k autoritě. Přijde mi, že co se hodně změnilo je přístup k výchově. Mnohem častěji poslední roky slýchávám o různých stylech výchovy a o tom, jak je normální vychovávat dítě jako rovnocenného partnera. Někoho, kdo je na tom autoritativně stejně jako jeho rodiče a ostatní dospělí. Četla jsem x diskuzí o tom, jak je hloupé mít úctu k někomu, jen proto, že je starší - když nic nedokázal a nevážím si ho, proč k němu mít úctu? Tohle ale prostě podle mě ve výchově neplatí. Základem je mít úctu k rodičům a to, že ji někdo nemá, je často i chybou právě těch rodičů a výchovy. Pokud je dítě vychováváno jako rovnocenný partner, nebude mít později problém přijmout jakoukoliv autoritu, protože ji nikdy nepoznalo? Nikdy nepoznali autoritativní rodiče, kteří když řeknou, tak se tak stane? A je mi jasný, že se v komentářích i objeví něco jako: "Můj otec je hrozný, jak mám k někomu takovému mít respekt a považovat ho za svou autoritu?" To je právě ono! Neříkám, že je to stoprocentní chybou dospívajících. Těm v tomhle přece nemůžeme nic zazlívat. Mně, kdyby se v dětství a v období dospívání dala taková volnost, jakou často mají dnešní puberťáci, asi to taky bude vypadat jinak. Přijde mi ale směšné, že si často na nedostatek respektu stěžují právě ti, kteří vychovávají volným/partnerským stylem výchovy. A neberte to špatně, nechci se vracet do spartanských dob a nechci, aby nad dnešní a budoucími generacemi stáli rodiče s bičem v ruce a ty slabší házeli lvům. Jen je podle mě povinnost rodičů snažit se vychovávat svoje dítě co nejlépe. Tak, aby umělo říct děkuji, prosím, určit hranice a mantinely a ne mu dovolit vše, co si usmyslí, jen proto, že je to živý tvor a má vlastně stejná práva jako já. A vím, že ne vždy to jde. Jsou děti, které byste nejradši profackovali už od pohledu a přitom víte, že mají rodiče, kteří nad jejich výchovou nezlámali hůl a snaží se. Ale to, co občas vídám, mi přijde směšné a je to důvod, proč jsou dnešní děti drzejší a nedokážou přijmout autoritu. Třeba já bych se dneska do školy jít učit neodvážila ani za zlatý prase. Polovinu třídy bych asi musela profackovat a pak by mě stejně vyhodili.

Ale samozřejmě neříkám, že jsou takové všechny dnešní děti. To vůbec ne. Neberte to individuálně na sebe. Každý by se prostě měl zamyslet a říct si, jak to s ním vlastně je.

Dnešní youtubeři, nic nedokázali!

Poslední věc o které se zmíním je Youtube, který se stal zvláštní zálibou mnohých dnešních dospívajících. Přijdou domů a jdou natáčet. Jsou tu takoví, kteří mají tisíce a statisíce odběratelů a youtubem si vydělávají. Podle mě je to něco suprovýho a všem takovým držím palce. Samozřejmě ne všechny youtubery mám ráda, platí to, co jsem napsala v minulém odstavci, ale to už je zase na delší povídání.

Co mě překvapuje, je názor, který občas slýchávám nebo čtu a to je, že dnešní generace, která jen "youtubuje" nic nedokázala a jsou to idioti před kamerou. Já teda nevím, ale nevšimla jsem si toho, že by každý puberťák dneska natáčel. A když ano, ne každý je úspěšný, ne každý si získá odběratele a ne každý se tím může živit. Pokud to ale někdo dokáže, zaujme lidi - pak to dokázal a není důvod, proč je zesměšňovat. Stejně tak věta: "Jako dělat debila, polejvat se vodou a mazat nutellou a mluvit o řasence dokážu taky!!!" - ok, tak proč to neděláš, když si tím můžeš vydělat slušné peníze? Pokud se dotyčnému prostě nechce, dobrá, ale přijde mi zbytečné kvůli tomu urážet ostatní, kteří to dělají a doporučuju, ať si to každý zkusí. Ono to zas tak jednoduché není.

Na závěr bych chtěla shrnout to, co jsem vlastně už napsala. Dnešní generace Z podle mě není horší a zkažená. Vše má své pro a proti, jak doba, tak mládež. Naopak je v lecčems mnohem lepší než ta moje. Vezměte si, že už od dětství znají internet, kde je obrovské množství informací (pravdivých i nepradivých) a zorientovat se a vědět, čemu věřit a nevěřit je nesmírně těžké. Navíc spousta dospělých a jejich rodičů toho dodnes není schopna a internetu nerozumí, v tom také není úplně snadné vyrůstat. A říkat, že je generace horší jen kvůli tomu, že nehodí batoh do rohu a neutíká ven skákat panáka? To mi přijde hloupé.

2 hlasů
Vaše hodnocení
 

Všechny blogerky a blogeři

  •