Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Na obsah stránky Na hlavní stránku Přejít do archivu Přejít na televizní program Přejít na tn.cz Přejít na stránky Nova Cinema
Přihlášení »  |  Registrace »

Jako vysokoškolská studentka mám kolem sebe spoustu lidí. Často slyším různé příběhy, různé druhy motivací ke studiu a nutí mě to přemýšlet nad tím, proč vlastně je dnešní doba tolik zaměřená na úspěch týkajícího se titulů a co nejvyššího vzdělání...

Být vysokoškolák neznamená být úspěšný člověk

Škola - 4
zdroj: Thinkstockphotos Škola - 4
aktualizováno 27.10.2018, 00:00 | 27.10.2018, 00:00 | Krásná.cz/Pavlína Šejvlová

Jako vysokoškolská studentka mám kolem sebe spoustu lidí. Často slyším různé příběhy, různé druhy motivací ke studiu a nutí mě to přemýšlet nad tím, proč vlastně je dnešní doba tolik zaměřená na "úspěch" týkajícího se titulů a co nejvyššího vzdělání. Slovo úspěch v uvozovkách jsem použila proto, že já si jako čerstvá absolventka s titulem Bc. nepřipadám jako úspěšný člověk.

Nebudu si tak připadat ani když za dva roky získám titul Mgr. K nám na univerzitu chodí hodně studentů a nejednou jsem se setkala s jejich názorem, proč vlastně studují. Jejich přístup jsem nepochopila, protože mnohdy jde o frázi "studuju tenhle obor jen abych měla titul, i když mě vůbec nebaví a nezajímá". Popravdě si neumím představit, že bych dělala vysokou školu jen s vidinou titulu a naučené poznatky či zkušenosti do mého života nevnesly žádnou hodnotu. Proč je pro některé co nejvyšší vzdělání jen jakýsi princip, že to tak musí být, jen aby na ně ostatní lidé koukali s respektem, že něco dokázali? Já mám měřítka úspěchu nastavená úplně jinde a dovolím se s tebou podělit o můj osobní pohled na věc.

 

Já jsem nikdy nebyla vynikající student. Střední škola pro mě byla peklo a doteď sama nevěřím tomu, že jsem ji dokončila. Moji spolužáci z obchodní akademie by mohli potvrdit, že jsem dokonce byla nejhorší studentka ve třídě. Maturitu jsem udělala na druhý pokus, a i když by se právě na první pohled mohlo zdát jako nevídaný úspěch, že takový flákač jako já dokončil i vysokou školu a pokračuje ještě dál, v mých očích je to pouze kouzlo zájmu a vidiny cílů do budoucna. Až se k těmto cílům dopracuji, teprve pak to pro mě bude úspěch. Abys mě lépe pochopila, já na vysokou školu rozhodně nešla s cílem získat titul za každou cenu. Kdybych měla tento přístup, pravděpodobně bych ji nikdy nedokončila. Studovat s donucením by pro mě bylo to nejhorší, co bych mohla udělat.

 

Důležitá věc, která mě ovlivnila v mém rozhodování, zda ve studiu pokračovat, je mé budoucí zaměstnání. S tím se pojí i to, že drtivá většina lidí a bohužel tomu tak doopravdy je, chce titul nejen kvůli pocitu "úspěchu", ale i faktu, že s vysokou školou budou mít pravděpodobně lepší platové podmínky. I v tomto ohledu je moje studium jiné. Už u přijímacích zkoušek nás upozorňovali na to, že obory s humanitním zaměřením a práce v sociálních službách rozhodně není něco, co bychom měli jít studovat kvůli penězům. Pro některé je to možná smutný fakt, ale většina pracovních pozic v tomto oboru je psychicky náročná a paradoxně finanční rozdíl mezi sociálním pracovníkem a "sociálem" je 200 Kč, což je fakt druhý.

 

PŘEČTI SI TAKÉ:

Poznaj tajomstvo úspechu
Bohatý vysokoškolák není úspěšný člověk
Kam na školu, když učení fakt nejde?

 

Já sice sociální pracovník nebudu, každopádně v oboru se pohybovat chci, čímž se vlastně dostávám k tomu, proč flegmatik a největší "průserářka" jako já získala titul Bc., i když to pro mě ve finále bylo lehčí, než střední škola. Studium "vejšky" jsem od začátku nebrala jako povinnost, ale jako zájem, či dokonce (ať to zní jakkoliv šíleně) koníček. Pro mě je hodně důležité, aby to, co dělám, mělo smysl pro mě, i pro ostatní. Díky studiu jsem našla sama sebe a uvědomila si, co chci v životě dělat, co mě naplňuje bez ohledu na to, jaké peníze za to dostanu či jak na mě koukají druzí. Za cenu toho, že se každý den budu do práce těšit a nebudu ji brát jako nutné zlo jsem schopná obětovat i půl platu, jaký bych mohla mít, kdybych šla dělat účetní či seděla v bance. V tu chvíli bych se totiž vrátila do toho pomyslného pekla na střední, kde mě předměty jako ekonomika doháněly k šílenství. Zde už je to otázka priorit každého z nás, ale myslím si, že je neskutečně osvobozující pocit, když tě samotná škola žene kupředu s tím, že díky ní budeš spokojená v budoucnu, a pokud tento článek čteš a jsi na tom stejně jako já, máš moji plnou podporu a jsem za tebe šťastná, protože jak jsem již zmínila výše - takových lidí je dnes sakra málo a je to škoda.

 

Teď se dostávám k tomu, jak vlastně vnímat samotný úspěch. Pro někoho je to právě vystudování čehokoliv, jen aby ten dotyčný měl titul a tím si tak nejspíše zajistil vyšší měsíční příjem. Samozřejmě toto není pravidlem, které funguje vždy a u všech. Z vlastní zkušenosti ale vím, že mnoho lidí takto vysokou školu bere a tento cíl od ní očekávají. Určitě jsou tu ale i lidé, jako já a to minimálně studenti podobných oborů. Vždy jsem chtěla pracovat s lidmi a pomáhat lidem. Někoho spíše láká práce s dětmi, někdo chce pomáhat obětem trestných činů a někdo chce dokonce pomoci jejich pachatelům. Do této skupiny se řadím i já. Svým způsobem je to nevděčná práce, protože recidiva odsouzených se u nás v ČR pohybuje okolo 70%, což je velmi malá úspěšnost, ale přeci jen je nějaká. Podílet se na jejím zvýšení je můj sen, a i když jako pracovnice probační služby (což je povolání, které chci dělat) pomohu jednomu člověku s nalezením zaměstnání a vypořádáním se s příchodem z vězení mezi lidi, aniž by ten dotyčný opět skončil za mřížemi, v tomto okamžiku se dostanu do bodu, který budu považovat za svůj úspěch. Vystudování vysoké školy je jen malý začátek a cítít se hned jako "něco víc" dnem, kdy získám titul, proti lidem, kteří ho nemají, je pro mě pouhý egoismus. Úspěch se nedá naučit a vystudovat. Člověk by si měl stanovit vyšší cíle a tímto článkem chci poukázat na dnešní uspěchanou dobu, kdy se každý žene za tituly a ve finále ani neví, jak je v životě zužitkuje. Určitě mě na toto celé zajímá i tvůj názor, jelikož dělat cokoliv s tím, že tě to baví a nejen pro peníze, je podle mě ta největší výhra, kterou v životě člověk může získat.



2 hlasů
Vaše hodnocení