Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Na obsah stránky Na hlavní stránku Přejít do archivu Přejít na televizní program Přejít na tn.cz Přejít na stránky Nova Cinema
Přihlášení »  |  Registrace »

Jelikož mi po celou dobu mého studia a hlavně i poslední dobou chodí dotazy týkající se mé školy a oboru, který studuji, rozhodla jsem se ti to přiblížit v následujícím článku.

Chystáš se na vysokou? Vše o oboru Sociální patologie a prevence

studium
zdroj: Archiv blogerky studium
aktualizováno 23.01.2018, 00:00 | 23.01.2018, 00:00 | Krásná.cz/Pavlína Šejvlová

Jelikož mi po celou dobu mého studia a hlavně i poslední dobou chodí dotazy týkající se mé školy a oboru, který studuji, rozhodla jsem se ti to přiblížit v následujícím článku.

Právě jsem studentkou 3. ročníku oboru Sociální patologie a prevence na Univerzitě v Hradci Králové a myslím si, že za ty tři roky už jsem nasbírala dost zkušeností a informací na to, aby ti tento článek pomohl se zorientovat a při výběru vysoké školy (zvlášť pokud nad podobným oborem uvažuješ) zvolit vhodné zaměření.

 

Jaké budu mít uplatnění?

 

V první řadě musím zmínit, že slovo patologie v tomto případě může být trochu matoucí. Pokud si představuješ, že po vystudování této školy budeš stát nad mrtvými a pitvat je, tak jsi na omylu. V případě našeho oboru to znamená něco jiného. Sociální patologie se zabývá negativními jevy ve společnosti a vhodnou prevencí se snaží jim předcházet. Pro tebe jako zájemce o studium to v první řadě znamená to, že pokud se zajímáš o oblast bezpečnosti, prevenci kriminality a nebojíš se práce s rizikovými až dokonce nebezpečnými lidmi, je tenhle obor právě pro tebe. Samozřejmě rámec uplatnění je velmi široký a určitě tě zajímá hlavně to, jakou práci poté budeš moci vykonávat. Můžeš být pracovník Policie ČR, pracovník Probační a mediační služby, vychovatel či sociální pedagog ve věznici, kurátor pro mládež a dospělé, zaměstnanec v zařízeních ústavní či ochranné výchovy, což jsou výchovné ústavy či dětské domovy. Dále pak sociální asistent nebo školní metodik prevence. Jednoduše řečeno, můžeš skončit všude od základních škol až po věznice.


Jaké předměty se na škole vyučují?

 

Další zásadní věc, kterou považuji za nutné zmínit, jsou studované předměty, jelikož u mě měly velký vliv na to, abych si podala přihlášku. Většina z nich mě totiž velmi zaujala. V prvním ročníku se jedná o předměty více obecné, se kterými se většina z nás setkala již na střední škole v rámci základů společenských věd. Čeká na tebe psychologie, pedagogika, sociologie, filosofie a etika, somatologie, IKT, základy psychiatrie či právní propedeutika a jeden cizí jazyk, který si podle sebe zvolíš - v mém případě to byla angličtina. Druhý ročník už byl pro mě o něco zajímavější díky předmětům jako je úvod do etopedie, rizikové chování subkultur mládeže, psychologie zdraví a nemoci, prevence sociálních deviací, úvod do kriminologie, základy sociální práce, sociální patologie či trestní právo, které mimochodem vyučuje pan doktor Miroslav Antl, který je v současnosti i mým vedoucím bakalářské práce a jeho přednášky jsem vždy hltala jedním dechem. Když vypráví o jednotlivých případech a vraždách, je to skutečně zážitek sám o sobě. V posledním ročníku se setkáš s předměty, jako jsou základy ekonomie, sociologie rodiny, vězeňství a penitenciární péče, psychodiagnostika a poradenství, neziskový sektor a samozřejmě předmět bakalářská práce, za který po jejím odevzdání získáě také nejvíce kreditů.


Co dalšího mě čeká?

 

Celé studium se neobejde bez řady exkurzí, kde se dozvíě plno zajímavých věcí a navštívíš místa, kam by ses jen tak nepodívala. V prvním ročníku to byl Senát České republiky. Povídali nám o zajímavé historii a o tom, jak to vždy probíhá při zasedáních. Další exkurzí, která nás čekala, byla exkurze do psychiatrické léčebny Bohnice. Minulý rok jsme měli možnost navštívit výchovný ústav v Hostinném a letos nás čeká exkurze do věznice Odolov.

 

PŘEČTI SI TAKÉ:

Jak se dostat na vysněnou vysokou školu
Poprvé na vysokou školu
Na jakou vysokou školu jít?

 

Takto na tebe po přijetí čeká několik odlišných míst a zařízení, které navštívíš a v budoucnu v nich budeš moci i pracovat. Podle slov našich vyučujících tím tak nejlépe poznáš, jakým směrem budeš kráčet dál, protože pokud někdo má představu, že bude pracovat s agresivními lidmi v ústavech, nakonec se ke konci studia rozhodne, že největší náplní pro něj bude práce s dětmi.

 

V mém případě se po třech letech vize mojí budoucnosti nezměnila a potvrdila mi to i praxe, kterou jsem právě dokončila ve věznici u nás v Hradci Králové. Což je další skvělá zkušenost, kterou si projdeš a budeš si moci vybrat, v jakém zařízení chceš praxi vykonávat.


Jedná se o těžký obor a velké nároky?

 

Abych ti přiblížila, zda se jedná o těžký obor a zda jsou velké nároky na studenty, je nejprve potřeba zjistit, co pro každého znamená těžký obor a velké nároky. Článek na toto téma jsem psala již v prvním ročníku, kdy jsem neměla skoro žádné zkušenosti s průběhem a napsala jsem tuto větu: "Zatím jsem ve škole pouhé 3 měsíce, takže stěží mohu posoudit, zda je to lehké vystudovat, nebo naopak, ale co s jistotou mohu říct je, že jsem si to představovala daleko složitější." - což teď na konci posledního ročníku mohu jen potvrdit. Pro představu já jsem nikdy nebyla studentkou s vyznamenáním a na střední škole jsem měla nejvíce čtyřek a odmaturovala jsem až na druhý pokus. Pokud si někdo říká, jak je vůbec možné, že je pro mě vysoká lehčí, než střední škola, tak mám pro to dvě vysvětlení…

 

Prvním z nich je systém učení. Na vysoké škole máš volnou ruku a organizujetš si učení jen podle sebe a podle toho, jak ti to vyhovuje. Nikdo po tobě nechce zbytečné úkoly a připravování se z hodiny na hodinu, což je pro mě a mnoho dalších lidí velké plus.

 

Druhá věc a ta nejdůležitější. Pokud na tuto školu půjdeš proto, že tě tyto věci opravdu zajímají a baví, máš na 50% vyhráno. Dalších 50% závisí jen na tom, zda si před zkouškou řekneš, že to "okecáš", nebo se na danou látku aspoň trochu podíváš. Můžu tě ujistit, že tady je jen velmi málo věcí, které jdou "okecat", ale na druhou stranu je zde velmi málo věcí, které by vyžadovaly několikadenní přípravy. Nejedná se o předměty, u kterých musíš logicky přemýšlet a bůhví, jak se je do noci učit. Většinu věcí si stačí jednou přečíst a ty si je už zapamatuješ, a pokud tě baví, což předpokládám, že rozhodně budou, tak jde vše opravdu téměř samo. Samozřejmě je to můj individuální názor a za celé tři roky se mi stalo pouze 2x, že jsem musela jít opakovat zkoušku.


Na závěr bych řekla, že obtížnost tohoto oboru si vlastně určuješ ty samy. Pokud se na to úplně vykašleš, nečekej zázraky. Pokud ale studiu věnuješ aspoň trochu času a nebudeš ho brát jako nutnost, že "něco musíš", protože to je to nejhorší, co může být, a přesně takhle jsem brala já střední školu, tak uvidíš, že vše zvládneš. Já jsem díky oboru Sociální patologie a prevence našla sama sebe a poprvé v životě svoji školu neberu jako školu, ale jako koníček. Je to něco, co mě baví, čemu se věnuji i ve volném čase, i když bych nemusela, a to je největší kouzlo posledních tří let na vysoké, kde jsem nasbírala tolik zkušeností a tolik znalostí, navštívila jsem tolik míst a potkala plno zajímavých lidí, za které jsem neskutečně vděčná a díky tomu jsem i na plno věcí změnila názor.

 

Pokud jsi v tomto článku našla kousek sebe a v budoucnu chceš pracovat s lidmi a pomáhat lidem, rozhodně neváhej a podej si přihlášku. Tento obor ti dá rozhodně víc, než jen doporučenou literaturu a termíny zkoušek.



2 hlasů
Vaše hodnocení