Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Na obsah stránky Na hlavní stránku Přejít do archivu Přejít na televizní program Přejít na tn.cz Přejít na stránky Nova Cinema
Přihlášení »  |  Registrace »
reklama

Tomáš Klus je trojnásobným tatínkem! Udělala ho z něj holčička, kterou, společně se svojí ženou Tamarou, pojmenovali Jenovéfa. Jak jméno vybrali, jak Jenovéfu přijali sourozenci a jak tráví společně svůj čas – o tom a mnohem více v našem rozhovoru.

TOMÁŠ KLUS O MIMINKU A RODINĚ: Josefína je takový tulič obecný, s Alfrédem se zase člověk nenudí

Tomáš Klus - 3
zdroj: Facebook official Tomáš Klus - 3
aktualizováno 05.10.2017, 00:30 | 05.10.2017, 00:30 | Krásná.cz / sim

Tomáš Klus je trojnásobným tatínkem! Udělala ho z něj holčička, kterou, společně se svojí ženou Tamarou, pojmenovali Jenovéfa. Jak jméno vybrali, jak Jenovéfu přijali sourozenci a jak tráví společně svůj čas – o tom a mnohem více v našem rozhovoru.

To, že Tomáš Klus skvěle zpívá, dokáže si sám psát poutavé texty a hraje na kytaru, je věc jasná a vybaví se kdekomu jako první. Co už ale ne každý ví, je, že v roce 2012 dostudoval herectví na pražském DAMU, kde získal titul magistr umění, a ještě donedávna se věnoval vrcholovému sportování. Jeho úspěchy v pěvecké kariéře dokazují mnohá ocenění, mezi která patří například i stříbrný a zlatý Český slavík. I když je muzika pro Tomáše důležitá, ve volných chvílích tráví všechen čas s rodinou – manželkou Tamarou a dětmi Josefínou, Alfrédem a nedávno narozenou Jenovéfou.


Teď se vám narodilo miminko, jaké jsou vaše první pocity?


To se ani nedá popsat. Asi by se to dalo nejlépe vyjádřit nějakým zvukem, ale ten by tady nebyl přenosný. Dokonce by vás mohl i vyděsit. My třeba doma s dětmi hodně křičíme. Když potřebujeme, tak prostě zakřičíme, ale je to myšlené, samozřejmě, v dobrém. Čím víc člověk zakřičí, tím líp. Je to něco, co vychází až z hlubin člověka a dáváme tak najevo své emoce.


Ten pocit z miminka bych tedy dokázal vyjádřit nějakým hodně hlubokým křikem. Ale takhle, abych vám to popsal slovy, které k tomu mají nejblíže, tak je to samozřejmě pocit štěstí, pocit zodpovědnosti - v tom nejlepší slova smyslu, protože člověk, podle mě, dospěje až ve chvíli, kdy má dítě. Být zodpovědný sám za sebe je jedna věc, člověk může hodně věcí přehlédnout, ale s dětmi to je jiné. Je dobré si uvědomovat, co člověk dělá a pracovat na tom. Třeba zrovna děti ve mně vzbudily nutkání, že jsem se rozhodl pracovat na sobě v tom smyslu, že se snažím zkrotit oheň ve své mysli, aby si nedělala, co chce, abych popřípadě, když přijde nějaký hněv, byl schopný ho zpracovat a neposílat ho na děti, protože ony si to nezaslouží a zároveň jim do toho ani nic není. Není fér děti zatěžovat svými problémy.

 

Tomáš Klus - 1
(Foto: Facebook official)


Vy tu zodpovědnost máte už trojnásobnou. To je náročné už samo o sobě, není ale těžké skloubit rodinný život ještě se zpíváním a showbusinessem?


Myslím si, že když si člověk udělá občas čas sám pro sebe a určí si nějakou vizi, ujasní si představu toho, v jakém světě chce žít, a díky tomu si určí své priority, tak těžké není vůbec nic. Člověk v momentě, kdy ví, co chce, je schopný úplně všeho. Já jsem si určil tu prioritu, že nejdůležitější je rodina. Nejvíce času tedy trávím s nimi. Někdo říká, že tím trpí kariéra, ale já to netvrdím. Spíš je tomu přizpůsobená, protože nechci, aby někdy přišlo hodnocení života a já bych musel něčeho litovat. V momentě, kdy bych se rozhodl, že budu více budovat kariéru, než se věnovat rodině, tak zrovna to by byla ta věc, které bych litoval.


Takže to jde skloubit, úplně v pohodě. Protože hlavně vím, co chci. Postupem času jsem přišel na to, že jedna věc, po které prahnu a které si cením i na ostatních lidech, je autenticita. Snažím se tedy být autentický, a tudíž i ta rodina je součástí mé kariéry, protože to jsem taky já. Teď jsme nazpívali i písničku s mojí ženou, protože s ní trávím čas nejraději na světě. A v momentě, kdy ten čas trávím s ní a s muzikou - tak je to blaženost.



Narozené holčičce jste dali, i když tradiční, tak v této době už netradiční, jméno – Jenovéfa. Jak jste na to přišli? Shodli jste se?


Ono toto jméno bylo na chvíli zapomenuté. Ale máme hodně reakcí od lidí, kteří se nad tím tak nějak rozněžnili a říkají: “Jé, no to byla moje babička.“ S výběrem jména jsme to měli tak, že já jsem dal jméno první dceři, Josefína. Josef, Ježíšův adoptivní otec, je jedna z mých nejoblíbenějších postav dějin. On se vší pokorou přijal svůj životní úděl a to mi je strašně sympatické a je mi líto, že jeho životní příběh je v kontextu dějin často opomínán.
Se jménem pro druhé dítě přišla má žena, která řekla, že budeme mít Alfréda, protože se jí líbil zase význam toho jména. No a v obou jménech je písmenko F, takže jsme věděli, že to třetí jméno musí také toto písmenko mít. Brouzdali jsme tedy těmito vodami. Zároveň jdeme hodně po významu jmen, aby to korespondovalo s tím, jak to dítě cítíme a jak se projevuje, když už přichází. Už ve třetím měsíci se dítě začíná projevovat a dozrávat. V tomhle hodně dám na ženu, protože ženy mají přeci jen silnější kontakt s dítětem a vůbec celkově citlivost žen je nestoudná a dokážou vnímat daleko lépe. No a tohle jméno jsme tak nějak pronesli a hned se nám zalíbilo, tak jsme si řekli: Ano, to je ono!

 

Tomáš Klus - 8
(Foto: Facebook official)


Co sourozenci? Jak nový přírůstek přijali, nežárlí?


Josefína je nejlepší sestra na světě a Alfréd je nejlepší bratr na světě. Josefína je teď už ve věku, kdy má potřebu se o Jenovéfu pořád starat, takže ji přebaluje, chová… je to opravdu strašně dojemné. Ta láska, která mezi nimi je. Alfréd je zase ten pravý starší brácha, který ji chrání. Pořád jí dává pusinky. Musím říct, že to je jedná z věcí, které mě dostávají až do extatického stavu. Když pozoruju jejich vzájemné interakce, když pozoruju to, jak se k sobě chovají, když neví, že jsou pozorováni. Je to tak čisté a to je to, co bych v nich chtěl co nejdéle uchovat. Tu čistotu, aniž by měli tendenci hodnotit druhého člověka. Což je to, co se od dětí máme my, dospělí, naučit. Nevnímat rozdíly, nevytahovat chyby druhých a nepovyšovat se díky nim nad ně. Je to prostě hezké, když pak fungujeme v nějakém kolektivu, tak jsem na svoje děti pyšný, že nemají tendenci hodnotit to, s kým si povídají, a jak ten člověk vypadá. Mají třeba i kamarády, kteří nejsou Češi…

 

Tomáš Klus - 2
(Foto: Facebook official)


A jak si spolu rozumí, když ti kamarádi nemluví česky?


To je právě to, co ty děti umí. My máme pocit, že se musíme spoléhat hlavně na to, co se řekne, ale ta komunikace daleko intenzivněji probíhá mimo vjemy, na které jsme my zvyklí. Já, díky tomu, že mám rodinu, jsem pochopil, že ta rodina jsme všichni. Je to globální rodina lidstva. Všechno se vším souvisí a hledání rozdílů mezi námi nás jenom zdržuje. … Společnost je teď nastavená tak, že je dobré se bránit cizím lidem. Ale tímhle my vlastně nedáváme ostatním šanci. Tím, že spolu mluvíme, tak dáváme lidem prostor.

 

ČTĚTE TAKÉ:

EWA FARNA: Po deseti letech kariéry se stávám z holčičky ženou ROZHOVOR
Štěpánka Fingerhutová otevřeně promluvila o anorexii i první lásce! ROZHOVOR
SEBASTIAN: Chtěl jsem být letcem nebo sportovcem, zpívání mě ale naplňuje nejvíc ROZHOVOR


Když jste s rodinou spolu, co děláte nejraději?


Přes léto jsem teď pracoval, takže na dovolenou jsme, bohužel, nejeli. Ale naštěstí jsme byli na zahradě, byli jsme venku a hodně jsme trávili a budeme trávit čas v přírodě. Miluju ty rodinné procházky, kdy jsme během nich jedli spoustu ostružin. Moc se mi líbí, že Josefína třeba už i sama od sebe sbírá v lese odpadky. Dříve to bylo motivované tím, že za deset sebraných odpadků bude jedna zmrzlina. A teď už sama v lese říká: “Lidi jsou blázni, vždyť stromečky, když tu budou mít ty odpadky, tak nebudou dělat vzduch a lidi nebudou moci dýchat.“

 

Tomáš Klus - 6
(Foto: Facebook official)


Potom ty zbylé radovánky se odvíjí od jejich samotných povah. Josefína je takový “tulič obecný“. S tou trávíme nejvíce času tím, že se tulíme, šimrám ji po zádech, protože na tom ona je závislá, což mimochodem zdědila po mně. Alfréd, ten je zase člověk, který potřebuje pořád něco poznávat, s tím se člověk nenudí a chvíli s ním neposedí. On je vlastně hrozně inspirativní, jeho pořád všechno fascinuje.


To, že prolínáte rodinný život s kariérou, dokazují i vaše UKOLÉBAVKY, že?


Basák z mojí kapely a jeho kamarád Robin Král, textař, mají vždycky jednou za čas takový projekt, kdy osloví několik zpěváků a ti nazpívají jejich písně. Vždy to je tematické. Minule měli třeba blázinec. Bylo tam 12 psychických poruch, které zpívalo 12 různých lidí. Já tam nazpíval pedofila. No a teď si vybrali mě a Ewičku Farnou, abychom nazpívali jejich asi 10 ukolébavek. Jsou to krásné písničky, které opravdu umí člověka dostat do takové té polohy, jako že je vlastně všechno úplně v pohodě a můžeme jít v klidu spát.


Budete je pouštět každý večer i doma dětem?


Tohle asi nechám spíš na dětech. Protože oni mají vždycky o dost lepší nápady, než mám já sám. A vždycky mě to baví i víc. Takže já vždy přijdu s nějakým nápadem, že pojedeme támhle do nějakého zábavního parku a oni přijdou s tím, že půjdeme třeba stavět skřítkům domečky do lesa. Takže když to budou chtít pouštět, tak jim to budu pouštět a když ne, tak jim to pouštět nebudu. Teď u nás ale pouštíme nejvíce Hurvínka na gramodeskách.



0 hlasů
Vaše hodnocení