Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Na obsah stránky Na hlavní stránku Přejít do archivu Přejít na televizní program Přejít na tn.cz Přejít na stránky Nova Cinema
Přihlášení »  |  Registrace »
reklama

Všichni víme, že na tomto světě nebudeme věčně. Ale to, co budeme cítit, až budeme umírat, zůstává stále velkou neznámou. Dozvídáme se to pouze od lidí, kteří prožili klinickou smrt.

Jaká je SMRT? Příběhy lidí, kteří prožili klinickou smrt

Vdova
zdroj: Thinkstockphotos Vdova
aktualizováno 25.11.2017, 00:12 | 25.11.2017, 00:12 | krasna.cz/tvnoviny.sk

Všichni víme, že na tomto světě nebudeme věčně. Ale to, co budeme cítit, až budeme umírat, zůstává stále velkou neznámou. Dozvídáme se to pouze od lidí, kteří prožili klinickou smrt.

A jaké jsou jejich příběhy? Co cítili?

 

Nejklidnější moment podle Christophera
Christopher Mooney z Bristolu byl jedním z těch, kteří sdíleli své zkušenosti na stránce Quora. "Vlastně jsem se cítil velmi klidně. Lidé se bojí smrti. Ale jakmile víte, že se to děje, a nedokážete s tím nic dělat, najdete mír. Byl to jeden z nejklidnějších momentů, na které si mohu vzpomenout v životě. Byl jsem velmi reflexivní. Když si představíte stereotypy vašeho života, které blikají před vašima očima, přesně tak jsem se cítil. Zamyslel jsem se nad svým životem, kým jsem byl a co jsem mohl udělat lépe,“ popisuje chvíle před smrtí. "Ve skutečnosti jsem tam našel i něco humorného. Trochu jsem se smál, jak jsem byl nešťastný,“ popisuje Christopher. Christopher tvrdí, že tato zkušenost mu pomohla najít víru. "Protože, i když jsem byl v té době ateista, neměl jsem pocit, že by to byl konec. Měl jsem pocit, že jsem právě procházel z jedné části mého života do druhého," dodává.

 

 

Kiara a osamělost
Kiara St. Clara z New Yorku popsala traumatizující příběh, kdy utrpěla anafylaktický šok a její srdce se zastavilo jen na dvě minuty. Vzápětí upadla do dvoudenního kómatu. "Mé tělo vydávalo zvuky, fyzicky reagovalo, ale byla jsem už pryč," řekla Kiara. Utrpení, které prožívala, popsala jako nejhorší osamělost, jakou kdy zažila. "Byl to tmavý, prázdný prostor, kde se zdá, že gravitace neexistuje," vzpomíná. Křičela na blízké, kteří už zemřeli, aby jí pomohli, ale nikdo nepřišel a ona cítila lítost nad tím, co ještě neudělala. "Byla jsem hluboce zmatená a rozrušená," dodává.

 

ČTĚTE TAKÉ:

VAŠE PŘÍBĚHY: Přežila jsem svou smrt!
VAŠE PŘÍBĚHY: Viděla jsem svoji kamarádku umřít!
VAŠE PŘÍBĚHY: Dvě úmrtí v rodině během jediného roku

 

Lucia se rozhodla, že neumře
Další žena si vzpomněla na pocit, kdy se oddělila od svého těla a přitahovala se k jasnému světlu. Lucia Arrigucci měla v roce 2014 nehodu při jízdě na koni. Její srdce se třikrát zastavilo. "Nikdy nezapomenu na těch pár minut předtím, než jsem dostala záchrannou morfinovou injekci," píše Lucia. "Moje první myšlenka byla: To je ono, není se čeho bát. Kdyby lidé věděli, že takto se umírá, neměli by tolik obav. Moje druhá myšlenka byla, že umírám s pocitem, že jsem dělala něco, co miluji, umírám jako hrdina a budu tomu čelit tak, že si to vychutnám - tváří v tvář. Pak jsem viděla, jak můj syn přichází ze školky, a zesmutněla jsem. Rozhodla jsem se žít a začala jsem dýchat. Uvědomila jsem si, že je to hloupost čekat, že náš život změní něco zvenku a že se najednou zlepší. Řekla jsem si, že pokud to přežiji, budu se každý den těšit ze života v nemocnici. Od té doby tři roky rehabilituji, i když to není vždy jednoduché, ale stále si pamatuji na poslední minuty před smrtí, protože byly skvělé," dodává Lucie.



0 hlasů
Vaše hodnocení