Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Na obsah stránky Na hlavní stránku Přejít do archivu Přejít na televizní program Přejít na tn.cz Přejít na stránky Nova Cinema
Přihlášení »  |  Registrace »

Obdivujete lidi, kteří se přihlásí do SuperStar a dokážou předstoupit před tvrdou porotu i televizní kamery? Nedokážete si představit sami sebe na jejich místě? Nemusí to být nutně tím, že nemáte dost talentu nebo správně exhibicionistickou povahu...

Největší kaziči sebevědomí: Co nám nejvíc krade odvahu?

Star
zdroj: Thinkstockphotos Star
aktualizováno 24.02.2018, 00:45 | 24.02.2018, 00:45 | / krasna.cz/Hana Wolf, skola-pro-zeny.cz

Obdivujete lidi, kteří se přihlásí do SuperStar a dokážou předstoupit před tvrdou porotu i televizní kamery? Nedokážete si představit sami sebe na jejich místě? Nemusí to být nutně tím, že nemáte dost talentu nebo správně exhibicionistickou povahu. Možná je na vině spíš příliš nízké sebevědomí.

Pracujete na sobě, učíte se mít samu sebe ráda, ale v jistém ohledu se vám neustále nedaří? Pořád vás pronásledují nezdravé myšlenky, které nedokážete vymazat ze své hlavy? Nevíte, odkud se přesně vzaly, a už vůbec si nejste jistá, zda se jich vůbec kdy zbavíte? Kdo, nebo co, tedy jsou největší kaziči našeho sebevědomí a co s nimi dělat?

 

Kazič č. 1: Vzpomínky z minulosti


Pohled do minulosti je odrazovým můstkem pro poznání traumat, která v sobě člověk nosí. I když na sobě nějakou dobu pracujete a mnoho témat máte již zpracovaných, vždy se najde něco, co vás tíží. Většinou jsou to právě stopy minulosti a minulých prožitků. Jak tedy s minulostí zacházet? Zkuste se retrospektivně zamyslet nad vaším životem a najděte v něm chvíle, které pro vás nebyly zrovna růžové a které jsou dosud živé. Jak to poznáte? Když si na dané životní období vzpomenete, ucítíte, že se vám najednou sevře hrdlo nebo se vám chce plakat. Cílem není nimrat se v minulosti a zůstávat v ní zbytečně dlouho. Spíš si přesně pojmenujte pocity, které jste v tu chvíli zažívala a které jsou pro vás stále živé. Pak si tyto pocity dovolte prožít, vypište se z nich nebo se vyplačte. Dovolte minulosti odejít, aby mohlo přijít nové a radostné.


Kazič č. 2: Srovnávání se s ostatními


I vy se srovnáváte? Žárlíte nebo závidíte jiným? Právě tímto přístupem úplně nejvíc ubližujete sama sobě. „Žárlivost a závist, i když je skrytá a může se na první pohled zdát jako převlečená přejícnost, vycházejí z toho, že se vědomě i nevědomě srovnáváte s druhými. Pokud ve vás zůstane po kontaktu s druhými zvláštní pachuť, je potřeba začít pracovat na vašem srovnávání se s druhými. Tato pachuť je způsobena buď jedem, který vypouštíte, v případě, že závidíte, nebo smutkem souvisejícím s pocitem méněcennosti. Ani jeden z těchto pocitů vám sebevědomí nezvýší,“ vysvětluje koučka a mentorka Hana Wolf ze skola-pro-zeny.cz.


A co hůř, dokonce vás tyto pocit budou táhnout dolů. Pokud se chcete ukotvit sami v sobě, začněte se přijímat takoví, jací v tuto chvíli jste. Objeví-li se někdo, na koho budete žárlit, komu budete závidět, nebo ve vás vyvolá pocit méněcennosti, zeptejte se sami sebe, co vám tento člověk ukazuje? Závidíte někomu postavu, mládí, vztah, peníze, schopnosti? Cítíte se méněcenně vedle kolegyně, která je krásnější, hezčí, mluví lépe anglicky? Výborně. Právě jste popsala své emoční díry.

 

 

Další krok je tyto díry zacelit. Toho docílíte tak, že si uvědomíte, že právě vaše závist, žárlivost a pocit méněcennosti z druhých lidí pro vás mohou být inspirací, kde přesně na sobě zapracovat. Ale mějte na paměti jednu věc. Nesnažte se měnit ve svém jádru. Pokud měříte 160 cm, máte kudrnaté vlasy a srovnáváte se s kamarádkou, která má 180 cm, dlouhé rovné vlasy, asi nikdy stejného stavu nedocílíte. Spíš se zeptejte sama sebe, jak byste se mohla cítit lépe a čím vás kamarádka inspiruje. Je to tím, že se o sebe stará? Že se hezky obléká? Že cestuje? Pak tuto inspiraci přeneste do svého světa a své přirozenosti.

 

ČTĚTE TAKÉ:

Chybí ti sebevědomí? 7 tipů, jak si víc věřit!
Potřebuješ větší sebevědomí? Praktická cvičení, která fungují!
Nezapadáš v kolektivu? Nauč se na druhé dobře působit

 

Kazič č. 3: Nemilosrdný vnitřní kritik


Vnitřní kritik je hlas uvnitř nás, který nám znemožňuje svobodně se projevit v naší přirozenosti. Paralyzuje nás a brzdí nás. Častokrát v nás vzbuzuje strach, nebo dokonce samotný strach ztělesňuje. Důležité je uvědomit si, že vnitřní kritik má nad námi moc proto, že mu moc sami dáme. Jednoduše se necháme ovládat. Je tedy potřeba, abyste v sobě nalezli odvahu a vnitřnímu kritikovi se postavili. Nemusíte nijak bojovat, ale stačí pevně a jasně říct, že nad vámi nemá již žádnou moc. Kdykoli se do vašeho života vrátí, ať už tím, že vás bude kritizovat a srážet, řekněte si, že tento hlas jednoduše nebudete poslouchat. Vy samu totiž máte nad sebou moc, vy děláte svá životní rozhodnutí a opravdu nikdo vám nemůže nic přikázat. Ani váš vnitřní kritik. A to je důležité si uvědomit.


Kazič č. 4: Negativistické smýšlení


Mnoho lidí trpí tím, že smýšlejí negativně a ve všem vidí problém. Co si myslíte, že se jim pak v životě zhmotňuje a jakou realitu si podle vás vytvářejí? Nebude se jednat o štěstí, radost a naplnění. Tento člověk bude život vidět šedě a černě a i ta sebemenší jiskra naděje se ztratí v mlze negací. Pokud je i to váš případ, je na čase takový způsob chování změnit.

 


Cílem není, aby se z vás stal „sluníčkový člověk“, ale abyste se začali postupně prosvětlovat. Proto v sobě neuduste jakýkoli náznak hezkého pocitu. Ať už je vaše situace jakákoli. Můžete být po náročném rozchodu nebo jste se právě dozvěděli, že vás partner podvádí, diagnostikovali vám nebo milované osobě těžkou nemoc, trápí vás dluhy nebo jste životem tak zraněni, že už nedokážete cítit radost. Ani v tuto chvíli se nevzdávejte. Pocítíte-li alespoň záchvěv hezkého pocitu, chytněte se jej a dovolte si jej prožít v takové intenzitě, jaké jste maximálně schopni. Nejste-li schopna cítit radost ani lásku, chytněte se například pocitu spokojenosti nebo pohody. Jakýkoli prožitý pozitivní pocit je pro vás semínko naděje. A kde je naděje, tam je i světlo. A kde je světlo, tam je láska. Proto svou lekci nevzdávejte a pracujte na sobě, i když se bude jednat o dlouhodobý úkol.

 

OTESTUJTE SE:

TEST: Umíš být sama sebou?
TEST: Dokážeš se prosadit?
TEST: Jsi originál, nebo se skrýváš v davu?


Kazič č. 5: My sami a naše neochota změnit se


Tím největším kazičem našeho sebevědomí jsme opravdu my sami a naše neochota změnit se. Spoustě lidem je v negativních pocitech dobře, a než aby se změnili, raději se v nich bahní a zůstávají v nich. Je to totiž pohodlnější a hlavně to nestojí žádné úsilí.

 

Něco jiného je, pokud svým životním tématům čelíte, ale na nějaký čas vám došly síly. V tu chvíli si dovolte síly načerpat a dejte si tolik času, kolik jen potřebujete. Avšak nedopracujte se k postupné lenosti. Sáhnete-li si však do svědomí a zjistíte-li, že jste spíš první případ, tedy ti, kteří se v jádru nechtějí měnit, je na čase s tím něco udělat. Jak bylo již řečeno, je pohodlnější setrvávat v sebelítosti, obvinit okolí, že za všechno může, a postupně zahořknout na sebe a okolní svět. Tento stav je podobný tomu, že si řeknete, že stejně nic nemá cenu a všechno je vlastně špatně. Ale pro takové smýšlení vám nebyl dán dar života.

 

Najděte v sobě sílu žít a nečekejte, až se svým smýšlením a neochotou změnit se dostanete na pokraj života a smrti. „Jednoho takto negativistického člověka jsem znala. Všechno bylo špatně, každý mu ubližoval a celý svět byl nespravedlivý. Říkala jsem mu, ať se začne na svět dívat jinak. Ať se realizuje, dělá, co má rád, stýká se s lidmi. Jenže on byl stále zapšklý jako skřet a trval si na svém. Pak mu ve 48 letech diagnostikovali rakovinu mozku v konečném stádiu. A až tehdy to pochopil. Teprve tehdy se začal radovat z toho, že svítí slunce, že ráno otevřel oči, že se může setkávat se svými přáteli. Poprvé v životě pocítil VDĚČNOST za život a začal jej vidět v úplně jiných barvách. Najednou uměl odpustit svému otci, který ho trápil, odpustil sám sobě, že dlouhou dobu zůstával v zajetí svého negativismu, a ze srdce si začal užívat aspoň to, co mu zbylo. Tak to, prosím, nenechte dojít takto daleko a otevřete se prožívání radosti a štěstí,“ radí závěrem koučka. Vždyť život je tak krásný dar!



0 hlasů
Vaše hodnocení