Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Na obsah stránky Na hlavní stránku Přejít do archivu Přejít na televizní program Přejít na tn.cz Přejít na stránky Nova Cinema
Přihlášení »  |  Registrace »
reklama

Je to už rok, co jsem v Londýně. Rok, co se mi život obrátil vzhůru nohama. Aby se pak obrátil ještě několikrát a ještě víc.

Jak se mi za rok v Londýně obrátil život vzhůru nohama

londýn
zdroj: Wendy vill Felton londýn
aktualizováno 05.12.2017, 00:00 | 05.12.2017, 00:00 | Wendy Vill Felton/Krasna.cz

Je to už rok, co jsem v Londýně. Rok, co se mi život obrátil vzhůru nohama. Aby se pak obrátil ještě několikrát a ještě víc.

Když jsem odlétala do Londýna, měla jsem za sebou zvrat v lásce a úplně novej svět před sebou. Tenkrát jsem se v Praze střetla s pohádkářem. S klukem, který povídal několika holkám úplně ty stejný věci a vůbec se za to nestyděl. Nejhorší na tom bylo, že tenhle kluk na veřejnosti vystupoval za největšího andílka, takže by vás ani nenapadlo, co je doopravdy zač. Škoda mluvit.

 

Jedny dveře se zavřely, aby se nové otevřely. Tak tomu bývá. Tyhle nové dveře pro mě byly zlomové a znamenaly pro mě svět. Co je Praha oproti Londýnu žejo. Londýn je metropole s neomezenými možnostmi a miliony dalšími dveřmi, jen je otevřít. A pak se otevřely další dveře, které pro mě znamenaly ještě mnohem víc. Potkala jsem kluka. Ještě nikdy jsem nepotkala někoho jako on. A do poslední chvíle jsem věřila, že naše cesty se nemají rozdělit. Ještě ne. Jestli někdy. No prostě jsem to tak cítila. Takže jsem se trápila a čekala na zázrak do poslední minuty (který nepřišel). Ukázalo se, že je sólista a naše cesty se rozdělily (doslova). Já zůstala v Londýně a on se přesunul za svojí zářivou budoucností do LA.

 

Rozdíl mezi námi je takový, že já vidím štěstí i v jiných věcech, než je kariéra. A sólista taky nejsem, protože jsem už dávno přišla na to, že zázraky se dějí právě ve chvíli, kdy vedle sebe máte někoho, kdo ve vás stoprocentně věří a podporuje vás. A mezi námi - budovat kariéru v Londýně, nebo LA nebude zas takovej rozdíl. Nebo jo? Pro něj očividně byl. A nestála jsem mu za to, aby našel způsob, jak zůstat spolu, takže on za to taky nestál.

 

PŘEČTI SI TAKÉ:

Odhal svůj osud pomocí run
Jsi pořád podrážděná? Možná trpíš syndromem vyhoření
Na co se hodíš a kam v životě směrovat?

 

Nicméně tyhle rozumy moc nefungují na to, co říká srdce a já se v tom teď tady pěkně plácám. On změnil prostředí a já jsem zůstala na tom stejném místě. Ve městě, které ještě před měsícem patřilo nám, což mi to zrovna neulehčuje. Žiju pořád ten stejnej život, jako když jsme tady byli spolu. Život, o kterém on ví všechno. Chodím nakupovat do stejných obchodů, pro kafe do toho stejného Starbucksu a Oxford Street nebo Covent Garden se taky nezměnila. Až na to, že on už tady není.

 

Kdežto on má teď život, o kterém já nevím vůbec nic. A nejsmutnější na tom všem je, že za vším mým trápením je člověk, který mi byl posledních 8 měsíců nejbližší a do kterého jsem se bezhlavě zamilovala, i když jsem si to prvních pár měsíců neúprosně zakazovala. Asi jsem věděla proč. Víš, to vědění, že člověk, kterého tolik miluješ, se tě dobrovolně vzdal... je hrozný. Ale miluješ ho tak moc, že přes všechna ta fakta, ho prostě miluješ dál, protože nejde přestat. Myslíš na něj, když usínáš a hraješ si s myšlenkou "co kdyby". I tak ale víš, že člověk, co tě takhle trápí, není hoden tvé lásky. A to i kdyby mu stokrát došlo, že to byla chyba. I přesto si s těmi myšlenkami hraješ dál, protože ti strašně chybí a nechceš uvěřit tomu, že by to mezi vámi mělo skončit takhle. Objímáš ten polštář, co jste od něj dostala a nepřestáváš si přát, aby to nakonec mělo šťastnej konec. Doufáš.

 

Já jsem si fakt myslela, že jsem konečně potkala prince. Všechno tomu nasvědčovalo. Akorát nepřijel na bílém koni. A to princ ani nemusí, ale měl by udělat všechno, co ti na očích vidí a nosit tě na rukou. Ten můj mě nenosil. Vlastně udělal pravý opak. Otočil mi život vzhůru nohama, odjel a nechal mě se tu topit. A to by ten opravdový princ neudělal. Tomu pravému by záleželo na tom, jak se cítím. Žejo?



2 hlasů
Vaše hodnocení
 

Všechny blogerky a blogeři

  •