Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Na obsah stránky Na hlavní stránku Přejít do archivu Přejít na televizní program Přejít na tn.cz Přejít na stránky Nova Cinema
Přihlášení »  |  Registrace »
reklama

Stojíme na peronu a máme před sebou poslední společný 4 minuty. Dívám se mu do očí. Čas v tu chvíli běží nejmíň světelnou rychlostí.

Potkáme se ještě, lásko?

Loučení
zdroj: Thinkstockphotos Loučení
aktualizováno 20.11.2017, 00:00 | 20.11.2017, 00:00 | Wendy vill Felton

Stojíme na peronu a máme před sebou poslední společný 4 minuty. Dívám se mu do očí. Čas v tu chvíli běží nejmíň světelnou rychlostí.

Hlavou mi běží všechny naše společné zážitky. Dává mi pusu, já jemu. A další, a další.. A já si v tu chvíli přeju, aby to mezi námi nakonec mělo happy ending.

 

Přeju si to tak nahlas, že to musí být v ten moment slyšet napříč celým Londýnem.
Nevěřím, že tohle je opravdu konec. I když on je ten, co mě o tom neustále přesvědčuje. Slyším zvuk přijíždějícího vlaku, zhluboka se nadechuju a fakt mě to stojí hrozně moc úsilí nerozbrečet se tam jako malá holka. Nemůžu brečet. Musím nějak dojet domů. A nechci, aby naše poslední pusa vypadala takhle. Navíc si chci pamatovat, jak voní a to jde s plným nosem těžko. Říká mi, že mě miluje. To už se neudržím a přes slzy skoro nevidím. Opětuju jeho slova a nasedám na vlak.

 

PŘEČTI SI TAKÉ:

8 triků, jak si udržet vztah na dálku
Jsi připravena na vážný vztah?
Kluk na tři měsíce? Záhada krátkodobých vztahů

 

Když se doklopýtám uličkou a konečně si sednu - podívám se z okýnka,.. ještě naposled chci vidět ty jeho čarovný oči a obočí. Sakra, já to chci ale všechno vidět každej den, takhle to nemělo skončit, pomyslím si. Mám na to asi tak tři sekundy, než se vlak rozjede doztracena. Snažím se rychle si utřít slzy z očí, ale nestíhám si je utřít všechny. On stojí pořád na tom stejném místě, s upřeným pohledem se na mě dívá a já vím, že ho to taky bolí. Má nakrajíčku, ale je silnější než já. Obviously, žejo. Vždyť on je i ten, co se nás rozhodl obětovat za LA. O vteřinu později se vlak pomalu rozjíždí. A z mírně rozmazaného obličeje se najednou stává jen obrys postavy stojící v dálce. Potkáme se ještě, zlato?



0 hlasů
Vaše hodnocení
 

Všechny blogerky a blogeři

  •