Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Na obsah stránky Na hlavní stránku Přejít do archivu Přejít na televizní program Přejít na tn.cz Přejít na stránky Nova Cinema
Přihlášení »  |  Registrace »
reklama

No a ty zase začínáš od nuly. V cizí zemi, úplně sama, se zmrzlinou v mrazáku (teď u mě vede cookie dough flavour).

Zásnuby sem, zásnuby tam

Nerozhodnost
zdroj: Thinkstockphotos Nerozhodnost
aktualizováno 13.09.2017, 00:00 | 13.09.2017, 00:00 | Wendy Vill Felton/Krasna.cz

No a ty zase začínáš od nuly. V cizí zemi, úplně sama, se zmrzlinou v mrazáku (teď u mě vede cookie dough flavour).

Jsi o něco starší, než tomu bylo při posledním pokusu. A s tím rozdílem, že tady máš tu možnost vyšplhat se buď úplně nahoru (nebo si taky pěkně nadřít zobák). Já se modlím v tu první variantu. Ale teď hezky pěkně na začátek. O šplhání po kariérním žebříčku si můžeme povědět jindy. Teď k se vraťme k tomu pocitu, že jsi Bridget Jones level #idontknow.

 

Nejdřív to byly jen známé, co se vdávaly a měly děti. Bylo mi tak 21 a já jsem si říkala, že to je v pohodě. Bylo to tak fifty fifty na stupnici, kdo tu je vlastně normální a kdo ne - vždyť je to každého věc, kdy do toho praští a navíc ne každej je na vysoké a prostě jsem nad tím vždycky jen mávla rukou. Teď už to jsou ale opravdové kamarádky. Mně je skoro 24 a to zcela mění situaci. Chápeš. Nutí mě to přemýšlet nad tím, jestli už přece jen nejsem stará na to, nemít aspoň lehce našlápnuto touhle cestou. Řeknu ti to takhle… i kdyby bylo, tak kandidát na ženění nikde, kariéra v nedohlednu a holej zadek na krku, takže mně asi nezbyde nic jiného, než nad tím zase poklidně mávnout rukou.

 

Neber to nijak vážně, prosím tě. Rozhodně tady nebrečím do polštáře nad tím, že nemám ženicha a brzy možná nebudu mít ani na rohlíky. Spíš jen tak s nadhledem a nahlas polemizuju. To je všechno. Na vdávání se stejně necítím. A děti? To už vůbec ne, haha.

 

Teď se pojďme na skok vrátit o dva roky zpátky…

 

To jsem ještě bydlela v Praze, chodila na vysokou školu a měla dlouhodobej vztah. Jeden by řekl, že to byla právě ta cesta, která by ideálně končila tou veselkou. Ovšem jen v případě, že nebudeme koukat na podrobnosti... ale pouze na ten fakt, že jsem prostě s někým dlouhodobě chodila (teda jako nebyl to jentak někdo - pořád je to pro mě jeden z nejdůležitějších lidí v mém životě). Nicméně v tom vztahu prostě bylo příliš mnoho háčků, kvůli kterým by to stejně nemohlo dlouhodobě fungovat - myslím jako opravdu dlouhodobě. Svatba a tak. Ale ten hlavní důvod byl podle mě psanej ve vesmíru. Ještě nebyl můj čas. Měla jsem jít dál.

 

PŘEČTI SI TAKÉ:

Zlatá pravidla, jak si udržíš vztah
Jsi připravena na vážný vztah?
Kariéra nebo těhotenství?

 

Já jsem totiž vždycky snila o životě v zahraničí (v Anglii nebo v USA) a velké kariéře. Ale nemysli,... taky po úžasném muži, s kterým se budeme vzájemně podporovat v našich snech. A i když svatba ne vždy znamená uvázat se k jednomu místu. Tak v tomto případě by to uvázání k jednomu místu bylo. K Praze. (S platem 20 hrubého, velkou kariérou v nedohlednu a o muži nemluvě - kdo ví, pochopí.)

 

O pár měsíců se mi to, že se musím posunout dál, potvrdilo s pohádkářem, o kterém ti sem jednou určitě napíšu, protože ten mě o zkušenosti obohatil opravdu bohatě (řekla bych až pohádkově), haha. A hádám, že jsem nebyla jediná.

 

No a teď?

 

Jsem v Londýně. Studuju vysokou školu. Titul budu mít snad brzy v kapse a za pár vyběhnu z pomyslného startu za tou velkou kariérou (ber mě prosím s rezervou jo, mamka vždycky říká, že mám sklony k tomu být dramatická a má pravdu, teda jako občas). Ale řekněme, že když se zadaří, tak budu mít když už ne tu kariéru, tak aspoň víc než těch 20 hrubého v Praze, haha. To jsou pořád vtípky, ale teď vážně. Ve zkratce.

 

JÁ SI KONEČNĚ PLNÍM SNY

 

Jo a mám úžasného kluka. Baví mě, jak jsme jiní, ale zároveň jsme si i tolik podobní. A i když nevím, jak to s námi bude za pár měsíců, tak už mi do života přinesl tolik štěstí, že ať se stane cokoliv - tak já budu vzpomínat v dobrém. Ale jasně že bych si přála, abychom spolu zůstali co nejdýl. Ale to se uvidí.

 

Vesmír totiž ví nejlíp, co je pro nás nejlepší... Ale nezapomeň, že TY JSTE TA, CO OBJEDNÁVÁ!
Takže já si objednávám jednoho Keitha aspoň ještě na jeden rok haha.

 

No a abych to na závěr nějak podtrhla a uzavřela... I když se všichni kolem mě vesele vdávají/žení a mají děti, tak to je jejich cesta za štěstím a já jim to moc přeju. Ale vím, že moje cesta to není. Ještě ne. Ne teď.

 

Fakt je, že nemůžeme mít všechno. Taky, že všechno má svoje plusy a mínusy, všechno něco stojí a je jen na nás, jakou cestu si vybereme. Ale věz, že plnit si sny občas prostě znamená něco jako 24 na krku (možná i víc - proto doporučuju nezahálet a začít s tím fakt co nejdřív), ženich v nedohlednu a kariéra na spadnutí... Prostě si představ, že začínáš od nuly ne ve 20 ale o 4 roky později, haha. Ale to neznamená, že jsi na tom hůř nebo líp, než někdo jinej. Další pravidlo zní. Neporovnávej se s ostatními. Jednoduše následuj svoje sny a ono to nějak dopadne.

 

Jo a samozřejmě záleží na okolnostech, jo. Ne že tu budu mít nějaké chytráky, co budou psát v komentářích, že jde spojit obojí. Samozřejmě, že ano. Záleží na tom, jaké jsou tvé sny.



0 hlasů
Vaše hodnocení
 

Všechny blogerky a blogeři

  •