Jednoho dne jsem si řekla DOST! Celý život nemůžu být na počítači a do školy dělat věci až tak kolem desáté hodiny večer. Udělala jsem si plán. A jelikož má vůle je docela silná, držím se ho dodnes a se vším jsem většinou hotova do osmi hodin večer. Jak jsem to udělala.

Začalo to takhle
Stáhla jsem si film, který bych chtěla vidět, potom jsem si udělala rozpis. Vypadal asi takto:
8:00 - snídaně
9:00 - úkoly
10:00 - číst knížku

A vždy, když jsem něco udělala rychleji, třeba se rychleji nasnídala nebo rychleji udělala úkoly, mohla jsem si na zbylé minuty pustit film. Čili to bylo, jako když učíte psa povely. Pes také poslouchá jen za dobrotu :-)

Nejdříve jsem vždy, když jsem na hodinách uviděla, že už je zase přesně přesně deset hodin, řekla ještě chvilku, ještě maličko. Ze začátku mi to dělalo docela problém, ale potom jsem se naučila dát si "pauzu." Určitě není dobré mít takhle naplánovaný život, ale já jsem to takto dělala dva měsíce a pak jsem s tím přestala, protože jsem věděla, že pokud něco zase nestihnu, bude zase muset nastoupit rozpis.

Takže by se dalo říci, že jsem svou hlavu obalamutila. Všechno již stíhám a jsem spokojená a o tuto zkušenost bych se s vámi ráda podělila.