Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Na obsah stránky Na hlavní stránku Přejít do archivu Přejít na televizní program Přejít na tn.cz Přejít na stránky Nova Cinema
Přihlásit »  |  Registrace »

Přestože 8 procent žen a 15 procent mužů tvrdí, že sny nemají, tak průměrně se nám za jednu noc zdá okolo 8 až 10 snů. Spánku vděčíme za dobrou náladu, za dlouhodobou a funkční paměť, za lepší soustředění a mnoho dalších věcí. V případě spánkové d...

Během první REM fáze často dochází k vzrušení aneb psychologie snů

Spánek
zdroj: Thinkstockphotos Spánek
aktualizováno 22.10.2016, 00:00 | 22.10.2016, 00:00 | Daniel Hloušek/Krásná.cz

Přestože 8 procent žen a 15 procent mužů tvrdí, že sny nemají, tak průměrně se nám za jednu noc zdá okolo 8 až 10 snů. Spánku vděčíme za dobrou náladu, za dlouhodobou a funkční paměť, za lepší soustředění a mnoho dalších věcí. V případě spánkové deprivace se přejídáme, propadáme v depresi a naše paměť přestává pracovat. Jaká je psychologie spánku?

Jak vznikají sny

Podle psychodynamických teorií jsou sny interpretací našich podvědomých tužeb, ale především jsou to vzpomínky a zkušenosti a reakce na vnější podměty. Třeba podle Sigmunda Freuda je pád ve snu reakcí na to, že naše hlava vzhledem k tělu je v nepřirozené poloze a dochází k pnutí kůže - například, když nám padá. Z pohledu vědců převládá spíše názor, že funkce snů je uspořádání myšlenek a jejich uložení bez nějakého skrytého smyslu. Podle neurologických pokusů vědci zjistili, že během spánku se aktivují stejná centra v mozku, jako během učení, tudíž panuje mezi mnoha vědci názor, že sny jsou psychickým nástrojem.

 

Z pohledu neurologie sny nemají žádný psychologický význam, nýbrž se jedná o základní regenerační procesy. REM fáze fyzicky regeneruje, zpracovává procedurální paměť (paměť pro úkony a dovednosti), určuje vhodné podmínky pro syntézu základních proteinů. Při REM fázi, která nastává asi po devadesáti minutách, začne člověk těžce a hluboce dýchat. Srdeční frekvence se dostává na stejné hodnoty, jako je tomu u bdělého stavu, proto je také těžší probudit spícího, než v jiných spánkových fázích. V této čtvrté spánkové fázi se biochemické pochody těla vyznačují, jako v naprostém bezvědomí.


V REM fázi se nám zdá nejvíce snů, a také si je nejlépe pamatujeme. Proto, když se náhle probudíme, si mnohdy pamatujeme sny. Během REM spánku se nevyplavují neurotransmitery stojící za dobrou náladou a alergickými reakcemi, noradrenalin, serotonin a histamin. Ovšem hladina mužského hormonu testosteronu se zvyšuje, a obvykle během první REM fáze často dochází k vzrušení a k erekci u mužů, u žen dochází zase díky estrogenu k tuhnutí bradavek a k vaginálnímu stimulování.

 


Jaký je jejich účel

Podle mnohých vědců jsou sny pozůstatkem evoluce. Sny a zvířecí obrana před predátory jsou si totiž velmi podobné a v některých ohledech i shodné. Aby zvíře přežilo, pomocí reflexu upadne do stavu jevící se smrti. To predátora odradí, tím často zvíře přežije a podle vědců je tento jev předchůdcem spánku a snění. Podle finského psychologa Antti Revonsuo se sny vyvinuly pro simulaci ohrožení. Podle Freuda za vším máme hledat sex, i v tomto směru to platí. Aby mohlo dojít ke zdárné reprodukci, musíme přežít. Abychom přežili, musíme se umět vypořádat s životu nebezpečnými situacemi, které si uvědomujeme ve snech a nacvičujeme jejich možná řešení. Proto se ve snech setkáváme s daleko větším množstvím nebezpečných situací, než ve skutečnosti, kdy je podvědomě překonáváme.


V roce 2001 přišli vědci s teorií, že sny mají posílit sémantickou paměť - to jsou všeobecné znalosti získané během života prolínající se s kulturou. Pro srovnání, epizodická paměť naopak ukládá konkrétní vzpomínky, třeba kvůli sémantické paměti víme, jak vypadá kočka, a díky epizodické si zase vzpomeneme na nějakou vzpomínku s kočkou. Během spánku se obě paměti spojují, a mozek se snaží propojit k sobě vzdálené informace, které však mají něco společného. Pokud to nejde, nebo je informace neúplná, je vytlačena. Pokud jde vše tak, jak má, informace je protlačena hluboko do paměti, což částečně podporuje Freudovu teorii o snech.

PŘEČTI SI TAKÉ:
Co ti říkají tvé sny?
Sny jsou odrazem duše. Co o tobě prozradí?
Sny o lásce: Co znamenají?


Podle Deirdrera Barretta ve snech řešíme matematické, ekonomické nebo i umělecké problémy. Příbuznou teorií od Marka Blechnera je, že sny jsou náhodné nápady, které jsou myslí vyhodnocené jako zbytečné, nebo naopak jsou ponechány s atributem hodnotné. Dokonce je to tak rozsáhlé, že mohou vznikat i hudební kompozice nebo vědecké teorie.


Naši předci získali možnost snít během spánku i proto, že stresový hormon kortizol ovlivňuje funkčnost hippokampu. Kortizol totiž může za správné konsolidování pamětí. Konsolidování mění nově uloženou informaci v paměti, která je ale stále labilní, tak aby byla stabilně dlouhodobá a imunní vůči poškození - navíc zahrnuje syntézu nových proteinů a genovou expresi. Příliš mnoho kortizolu vede k hippokampu-neocortical interakcím, což vede k pozastavení konsolidování paměti, nebo k jejich roztříštěnosti a bizarnosti. Proto se lidem ve stresu zdají šílené a nelogické sny. Jelikož naši předci byli vystaveni daleko četněji a dlouhodoběji stresu, vznikl tento mechanismus.


A co je zásadní, kvůli tomuto mechanismu si nepamatujeme nebo zkresleně pamatujeme traumatické události. Trauma je totiž vyvolané hned několika centry v mozku, a ve spánku jejich funkční spojení vykazuje daleko menší vážnost a emočnost, což způsobí menší zdravotní a emocionální dopady, a tudíž se nám díky tomuto mechanismu traumatické informace promítají ve snech. Lidé trpícími depresemi mají drastičtější průběh REM, a také více spí - antidepresiva řeší onu REM nerovnováhu. Proto je teorie o funkčnosti snů jako ukládání paměti a jejich částečné vytřídění asi nejpopulárnější.

 

Lidský mozek
(Foto: archiv)


Co se děje v mozku

Podle Richarda Grosse je během spánku mozková kůra velmi aktivní a může za interakci mezi libickým systémem a mozkovou kůrou, která je zodpovědná za naše emoce a pocity. Mozková kůra je vysoce aktivní i během REM fáze navzdory tomu, že v této fázi je inhibice vstupních signálů produkovaných smyslovými systémy, tedy vnímání okolního prostředí je selektivně oslabené, a také blokuje schopnost ovládat svaly. Proto dochází k náhodné interpretaci vzpomínek a podle mnoha vědců proto, že naše vědomí je založené na nějakém biochemickém základě, který správně pracuje, jen když přemýšlíme. Pokud bychom spali a nedocházelo by ke snění, mozek by neměl v tomto směru být tak stimulovaný a mohli bychom přijít o naši schopnost vnímat okolí i jinak, než pudově. Bez toho bychom jednoduše neměli lidské myšlení, žádné ego ani superego, neuvědomovali bychom si své bytí.


Zadní a střední mozek se podílejí na předávání smyslové informace do mozkové kůry, spontánně generují signály (PGO vlny - encefalografické vlny, které signalizují nástup REM fáze spánku) odpovědné za kortikální aktivaci a jsou k nerozeznání od signálů, které by za normálních okolností byly předávány z očí a uší. Kognitivní systém, který během bdění organizuje smyslové informace do nejjednoduššího smysluplného výkladu, zpracovává během spánku všechny vnitřně generované signály, jako kdyby přišly z vnějšího okolí. To je odesíláno do zrakové kůry a thalamu, který zprostředkovává přenos informací s periferií do specifických mozkových center.


Jinak řečeno podle Allana Hobsona a Roberta McCarleyho z Harvard University jsou psychodynamické teorie nesmyslné, a podle nich během REM fáze dochází k náhodným signálům, které díky thalamu aktivují různé oblasti mozkové kůry, vyvolávající zrakové vjemy nebo emoce, a kůra se pak snaží syntetizovat nesourodé obrazy do rozumného celku. Během snění je aktivní hippocampus, což naznačuje, že sny čerpají z našich vzpomínek. Amygdala a přední cingulate cortex (součást limbické kůry, která může za radost z motivace, jehož důsledkem je učení se, paměť a emoce) jsou také aktivní, což znamená, že sny mohou být velmi emocionální, a že často zahrnují strach. Ale podle Marka Solmse jsou sny spojené s předním mozkem a REM fáze nijak s tímto nesouvisí. Ptal se lidí s poškozeným mozkem, zdali se jim zdají sny. Ti, kteří měli poškozený mozkový lalok, sny nemají.

 



0 hlasů
Vaše hodnocení
 

Všechny blogerky a blogeři

  •