Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Na obsah stránky Na hlavní stránku Přejít do archivu Přejít na televizní program Přejít na tn.cz Přejít na stránky Nova Cinema
Přihlásit »  |  Registrace »

Všichni někdy někam utíkáme... no a ty moje útěky jsou prostě trošku nákladnější než ty jiných lidí. Protože moje největší úniková klauzule jsou letadla.

Úniková klauzule

letani - 1
zdroj: Archiv blogerky letani - 1
aktualizováno 15.04.2019, 00:00 | 15.04.2019, 00:00 | Krásná.cz/enthusiaster

Všichni někdy někam utíkáme... no a ty moje útěky jsou prostě trošku nákladnější než ty jiných lidí. Protože moje největší úniková klauzule jsou letadla.

A rovnou ti říkám, že vlastně ani tak nejde o to, kam má to letadlo namířeno... já miluju ten pocit, že člověk jednoduše na pár hodin zmizí ze světě a zároveň tak nějak ten svět zmizí i pro něj.

 

letani - 3
(Foto: Archiv blogerky)

 

Praha 2016

 

Prostě si tam jen tak sedíš, bez signálu, připojení k internetu, možnosti kamkoliv odejít, s kýmkoliv se spojit a jenom jsi. Jsi tam v tu danou chvíli, se svýma myšlenkama... a tím Rusem, co na tebe omylem upustil kousek čokolády (Přísahám, že tohle se opravdu stalo. A ne, tu čokoládu mi nenabídl, ani když přistála na mém stehně.).

 

letani - 4
(Foto: Archiv blogerky)

 

Londýn 2016

 

NIKDY, ale opravdu nikdy nenastupuju do letadla s pocitem, že bych vlastně mohla umřít. Vždycky tam jdu nadšená jako malé dítě. Vím totiž, že si budu moct zase jednou utřídit myšlenky, poslouchat hudbu a koukat z toho okýnka, za které jsem si nezaplatila. Lidem v letadle jsi většinou volná, každý si tam jede to svoje, jsou sice milí, ale ví, že už tě nikdy v životě neuvidí, tak proč se zajímat. Jakmile se dostaneš na své místo a zapneš si pás, tak začíná doba ticha (ne, nemyslím tu knihu, u které jsem minulý rok v lednu umírala nudou. Luis Martin Santos prostě není můj šálek kávy), myslím tím doslova pár hodin v klidu... pokud za tebou zrovna nesedí rodinka s dítětem, které brečí celý let. V tom lepším případě. V tom horším ti totiž celou cestu to díte kope do sedadla.

 

letani - 5
(Foto: Archiv blogerky)

 

Londýn 2016

 

Nechci tvrdit, že jsem nějaký expert na lítání. Přeci jenom můj nejdelší let byl něco přes pět hodin a znám lidi, co v letadlech doslova žijí, ale na druhou stranu si myslím, že už nejsem ani nějaká letadlová panna (řekni mi, že to v nějakém slangu neznamená nic divnýho) a zažila jsem toho na letištích a v letadlech docela dost.

 

letani - 6
(Foto: Archiv blogerky)

 

Oslo 2017

 

Můj první let jsem prospala. Když jsem se v roce 2017 snažila dostat domů na Vánoce, tak mi pomalu uletělo letadlo, na 99% ti můžu říct, že pokud poletíš někam se mnou, tak na bezpečnostní kontrole skončím v tunelu/válci (nemám ponětí, jak se tomu vlastně říká, ale už vím, jak se tam postavit, aniž by mi někdo musel dávat instrukce) a pak mě pošlou na test na drogy, protože někdo tak roztomilý jako já přece musí něco pašovat. Když jsem se loni v lednu vracela na Kanáry, tak přesně v ten stejný den nějaká Tereza H., která měla náhodou i stejný věk převážela drogy a protože tahle super zpráva nemohla v českých médiích chybět, tak mi mobil zaplavily zprávy na téma "Terez, odskočila sis z Kanárů někam něco převézt?".

 

letani - 7
(Foto: Archiv blogerky)

 

Londýn 2017

 

PŘEČTI SI TAKÉ:

Lék na zlomené srdce
Jak se z vás stal člověk, kterým jste?
Panika z létání: 5 rad, které vám pomohou na ni vyzrát

 

letani - 8
(Foto: Archiv blogerky)

 

Londýn 2017

 

I přes všechny tyhle šílenosti, které se mi na letišti vždycky dějí, jsou ale letadla mým oblíbeným místem. Kdybych si někdy mohla pořídit dopravní prostředek s řidičem, tak bych rozhodně chtěla letadlo. Nejvtipnější na tom všem je, že bych ani nepotřebovala lítat na ta krásná instagramovamá místa jako jsou Maledivy, Egypt, nebo cokoliv, co ti nažene lajky. Klidně bych lítala trasu Ostrava-Praha (i když ta nejlepší trasa by stejně byla Ostrava-Bristol, protože Leo, já tě prostě potřebuju jako kyslík), pointou ale je, že můj oblíbený čas, je ten ve vzduchu, v mracích. Na té obloze, na kterou koukáš a když vidíš letadlo, tak si něco přeješ. Tak přesně v tom "přání plnícím" letadle chci sedět.

 

letani - 9
(Foto: Archiv blogerky)

 

Bristol 2018

 

A víš, co je ještě lepší než létání? Létání v noci! Když letíš a pod tebou je to neskutečné množství světýlek a ty si říkáš, kdo tam asi žije? Co zrovna dělají? Plánujou dovolenou? Chystají se jít spát? Zamilovávají se? Díváš se dolů a v tu chvíli ti připadá, že je možný naprosto všechno. Že svět je tak obrovský a skvělý a zajímavý a plný překvapení, že prostě stojí za to, se na tu zem zase vrátit a žít. Ale i přes to všechno, že miluju to žití, tak občas potřebuji tu únikovou klauzuli v podobě letadla, kde mi letuška ukáže únikové východy a kluk vedle mě má tak huňatou mikinu, že přemýšlím, jestli ho požádám, aby si zahrál na můj osobní polštář.

 

letani - 10
(Foto: Archiv blogerky)

 

Amsterdam 2018

 

A tak tu sedím a píšu a těším se na 7.února, kdy zase nasednu do letadla a budu přemýšlet a utíkat a prostě jen tak budu, aniž by mi kdokoliv posílal zprávu na Facebook nebo cokoliv jiného, co by mi mohl můj chytrý telefon odtlumočit.

 

letani - 2
(Foto: Archiv blogerky)

 

Tenerife 2018, Katovice 2018

 

A jaká je ta vaše "úniková klauzule"?

 

P.S. Moje oblíbená písnička do letadla se jmenuje Fly - Fransis Derelle.



0 hlasů
Vaše hodnocení
 

Všechny blogerky a blogeři

  •