O co jde? „Když se mě lidé ptají, proč běhám, mylně si myslí, že hlavně kvůli sportovní kondici. Ještě víc než ona je pro mě držet se ve flow. Což je způsob, jak postupnými kroky dosáhnout jakéhokoli cíle,“ popisuje Petr Casanova, autor knih o osobním rozvoji. Jak přesně vypadá přístup, který ocení nejen běžci, ale i ti z nás, kdo na sobě nechtějí nikdy přestat pracovat?

Běhat a žít na vlně flow

Stále se posouvat dopředu. Je to také vaše životní krédo? Pak byste se měli umět dostat do flow. „V tenise by to znamenalo, nedat si zápas proti světové jedničce, ale ani proti pětiletému dítěti. Proti tenisové hvězdě budu bezmocný a úspěch pro mě bude nedosažitelný, zatímco proti dítěti se budu nudit a nepřiměju se k žádnému výkonu. Flow je tam, kde na mě čeká výzva, ale s dosažitelným úspěchem. Po několika duelech soupeře porazím a budu připravený postavit se proti o něco lepšímu protivníkovi. Všichni potřebujeme vidět, že máme lepší výsledek nadosah,“ vysvětluje Petr, v čem spočívá obecný princip růstu. A to nejen u sportovců, podnikatelů nebo manažerů, ale u lidí obecně.

Pravidelnost, královna úspěchu

Pojďme však zpátky k běhání. „V životě nezáleží na tom, co uděláme jednou za čas. Ale na tom, co děláme pravidelně, každý den,“ tvrdí Petr Casanova a stojí tak za jednou ze zásad teorie flow, kterou je pravidelnost. „Proto z mé hlavy zmizela otázka, jestli mám jít dnes běhat. Vím, že kdybych si ji položil, našel bych nejméně jeden důvod, proč ne.“ Pravidelnost utváří náš režim a náš režim utváří nás samotné. Nezáleží přitom, kolik kilometrů uběhneme. Podstatou je, že jsme opět běhat šli. To dělá z lidí běžce.

(Foto: Thinkstockphotos)

Ztěžování bez stěžování

Protože si tělo při pravidelném režimu na zátěž zvykne, přichází rutina a stagnace. Proto je potřeba si s postupem času přidat zátěž. Ať už jste rychlostní, nebo vytrvalostní běžci, musíte umět najít svůj aerobní práh. Obzvlášť lidé, kteří chtějí hubnout, znají konkrétní rychlost a tepovou frekvenci, při níž čerpají energii z tuků. „Jde o rychlost, při níž můžeme mluvit, aniž bychom se zadýchali,“ upřesňuje Petr a dodává: „Pro začínající běžce není snadné najít aerobní práh. Připadá jim, že běží moc pomalu. Pravidelným běháním se ale aerobní práh začne posouvat výš a dokážeme běžet rychleji, aniž se zadýcháme. Abychom v růstu vydrželi, musíme si naložit vyšší zátěž.“ Jak na to? Základní cesty jsou tři: běžet můžeme jinudy, déle, nebo náročněji, např. se zátěží na kotníkách.

Vůbec nejlepší a také nejlevnější cestou je ale tzv. intervalový běh. „Při něm tempo, kterým obvykle běžíme, zrychlíme například na padesát metrů. Pak se opět vrátíme do tempa, kterým obvykle běžíme. Přitom ale nesmíme zastavit nebo se vrátit do pomalejšího tempa, než původně,“ říká Petr. Tento styl navíc poskytuje skryté výhody: kromě hubnutí přichází i růst svalů, okruh uběhneme rychleji a tím získáme prostor pro to, dát si kolečko ještě jednou.

ČTĚTE TAKÉ:

Nejhorší mýty o běhání, kvůli kterým nehubneš a ještě si ničíš zdraví
5 důvodů, proč budeš díky běhání neodolatelná!
Běh nalačno a další chyby, které dělají nejen běžci začátečníci

Posunuli jste se dál? Prověřte si to!

Na závěr si jako běžci můžete ověřit, že vaše pravidelné úsilí má smysl. Oním lakmusovým papírkem vašeho posunu je prověřovací úsek. „Trenéři ho doporučují na samém konci běhu. Jde např. o výběh do závěrečného kopce nebo jakýkoli úsek, který je pocitově měřitelný. Když ho běžím poprvé, nechávám plíce daleko za sebou. Pravidelností a ztěžováním najednou postřehneme, jako by tento úsek někdo narovnal nebo usnadnil. A možná nás napadne do takového kopce i přidat. A to je flow. Naším soupeřem není terén ani počasí, ale my sami. Jako v životě,“ podtrhuje podstatu flow Petr Casanova.

Proto se inspirujte svým během i všude tam, kde se toužíte posouvat dál. Zjistíte, že o úspěchy stojí za to bojovat a nezahazovat se s otázkou, jestli na to vůbec máte. Máte!