Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Na obsah stránky Na hlavní stránku Přejít do archivu Přejít na televizní program Přejít na tn.cz Přejít na stránky Nova Cinema
Přihlásit »  |  Registrace »

Po delší době tě vítám u dalšího článku. Tentokrát to bude o tom, jak jsem se rozhodla být týden bez Facebooku. Výsledky možná překvapí, proto se do toho hned pustíme.

Týden bez Facebooku

Udrž si přátelství
zdroj: Thinkstockphotos Udrž si přátelství
aktualizováno 22.07.2016, 00:00 | 22.07.2016, 00:00 | Hančí/Krasna.cz

Po delší době tě vítám u dalšího článku. Tentokrát to bude o tom, jak jsem se rozhodla být týden bez Facebooku. Výsledky možná překvapí, proto se do toho hned pustíme.

Začalo to jednou v neděli, kdy jsem se chopila učebnice angličtiny a jeden titulek na mě zavolal. Článek jsem si přečetla, a i když musím říci, že má angličtina na dobré úrovni opravdu není, nějak jsem se tím prodrala. Ve stručnosti to bylo o dívce, která se rozhodla být týden bez Facebooku a psala tam své pocity. Skvělý nápad a jak už to tak bývá, šla jsem do toho!

 

Nejdříve jsem se rozhodla Facebook z mobilu úplně vymazat (samozřejmě i Messenger). Hned poté jsem však aplikaci opět nainstalovala. Říkala jsem si, co kdybych se jednou potřebovala nutně přihlásit - má data mají problém zprávu odeslat, natož stáhnou rychle nějakou aplikaci. Aplikace opět stažené, ale odhlášena ze všeho. V neděli večer jsem odeslala mou poslední facebookovou zprávu a čekala, co se bude dít.

 

 

Hned v pondělí ráno jsem měla tendenci kliknou na tu zakázanou ikonku v mém telefonu, která byla na svém místě. Vždy ráno totiž projedu veškeré sociální sítě a pak teprve začíná můj den. Dnes to však ale nešlo. Ve škole jsem chtěla kamarádce ukázat jednu fotku, kterou si dal někdo na zeď, ale pak mi došlo, že nemohu. Rychle jsem to zamluvila, protože jsem nechtěla, aby někdo věděl, že mi psát nemá. To jsem ale moc dlouho nevydržela a kamarádce jsem to řekla hned další den, že jsem teď týden bez FB.

 

PŘEČTI SI TAKÉ:

Rock For People s Adinou Mandalovou a Jackem
REPORTÁŽ: Na prezentaci značky nejpopulárnějších balzámů na světě

 

Během týdne jsem vždy ve chvilkách, kdy jsem někde čekala, měla nutkání kliknout na onu ikonku, ale vždy se objevila pouze políčka pro přihlášení. Ke konci týdne jsem začínala být zvědavá, zda si někdo vůbec všiml, že nejsem online. Ještě musím zmínit, že nejsem z těch lidí, co by si neustále s někým psali, sem tam si s někým něco napíšu, ale opravdu preferuji komunikaci z očit do očí.

 

 

V pátek to byl můj poslední den, kdy jsem byla bez FB. Rozhodla jsem se, že shrnu vše, co jsem od toho očekávala. Čekala jsem, že mě to bude lákat, ale nějak jsem věděla, že to opravdu neporuším, nemyslela jsem si, že mě to donutí více číst, což s etaké nestalo, ale donutilo mě to tančit. Jen tak v pokoji jsem ve chvilkách, kdy bych třeba byla na FB, začala skládat choreografie atd. Mé očekávání až otevři FB: Upozornění na narozeniny, kdo co sdílel - myslela jsem si, že nebudu mít žádnou zprávu o tom že nejsem online, maximálně od kamarádek, jinak nic takové jsem nečekala.

 

Co se opravdu stalo? Vlastně úplně přesně to, co jsem čekala, pár upozornění, dvě zprávy (kamarádka, sestřenice). Ale musím říci, že jsem za ráda, že jsem si to zkusila. Utvrdila jsem se v tom, že bych měla přísun online chatů opravdu omezit ještě na méně. Jsem ráda, že jsem si udělala na online chaty názor již dříve a nikdy jsem si s nikým takto nepsala, protože komunikace přes síť opravdu není komunikace pro mě.

 

Přesto vím, že kdyby FB nebyl, nerozuměla bych si s mojí sestřenicí tolik jako teď, protože nemáme možnost se často vídat. Když se vidíme, je toho tolik co probrat, že bychom to nestihly. Proto mám FB ráda, ale opravdu se nedokáži vcítit do lidí, kteří mají 20 konverzací najednou a když něco potřebují, nemají nikoho. Jsem strašně ráda, že mám reálné a pravé přátele.

 

Zkusíte i vy být týden bez Facebooku? Určitě to stojí za to!

 



0 hlasů
Vaše hodnocení
 

Všechny blogerky a blogeři

  •