Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Na obsah stránky Na hlavní stránku Přejít do archivu Přejít na televizní program Přejít na tn.cz Přejít na stránky Nova Cinema
Přihlásit »  |  Registrace »

Také tě letos potkali přijímací zkoušky na střední, nebo tě dokonce teprve čekají? Tak to si najdi čas přečíst si, jak vypadaly ty moje.

Příjímačky 2012 - Jak to na nich vypadalo

aktualizováno 19.05.2012, 17:41 | 19.05.2012, 00:00 | Lea Jennifer/Krasna.cz

Také tě letos potkali přijímací zkoušky na střední, nebo tě dokonce teprve čekají? Tak to si najdi čas přečíst si, jak vypadaly ty moje.

Vzbudila jsem se docela s příjemným pocitem. Konečně je tu ten den, na který čekám tak dlouho. Konečně si můžu jít vybojovat vstupenku na mojí vysněnou školu. Konečně! Venku svítilo sluníčko, což mi hned dodalo dobrou náladu. Do přijímaček mi zbývaly asi tři hodiny, takže zatím jsem si ještě úplně neuvědomovala, jak moc mi na tom záleží, a že už je to opravdu tady. Možná také proto, že střední škola, na kterou jsem si podala druhou přihlášku, mě již přijala, takže jsem přece jenom měla nějakou tu vnitřní jistotu. A samozřejmě jsem nezapomněla vstát pravou nohou, to přece nosí štěstí! :-)

 

Jak to tak u mě bývá, na vzhledu a oblečení jsem si dala záležet. Nikoliv proto, že bych byla povrchní fiflenka, ale proto, že to zabavilo mojí mysl a tréma se tak zatím nemohla dostavit. Co bych ti z vlastní zkušenosti poradila je, připravit si oblečení a všechny nezbytnosti už večer před zkouškami, ať ráno zbytečně nepanikaříš. Na nějakou dietu u snídaně fakt kašli, raději si dej něco, co máš opravdu ráda a zvedne ti to náladu. Tabulka čokolády s sebou také není špatný nápad.

 

Zbývala půl hodina a já byla na cestě. Až v tu chvíli to všechno začalo přicházet. Tréma, nervozita, nejistota. Na mobilu mi co minutu blikla zpráva, kde mi někdo z blízkých přál hodně štěstí. To mě dokázalo opravdu povzbudit, takže ti radím, neboj se poprosit kamarády, přítele nebo někoho z rodiny, aby ti napsal něco hezkého. Ten pocit, že v tebe někdo věří, je totiž k nezaplacení :-)

 

Dorazila jsem na místo. Těšila jsem se, že uvnitř školy potkám nějaké známé tváře, s kterými si budu moci popovídat, ale všichni studenti šli místo školy do kina, abychom měli na přijímačky větší klid. Takže nás v té ohromné budově bylo zhruba okolo stovky.

 

Na hlavních dveřích viselo několik papírů se jmény a třídami, kde se máme hlásit. Vystoupala jsem po schodech do prvního patra a s nervózním úsměvem vešla do třídy, kde sedělo pár mých vrstevníků. Posadila jsem se do poslední lavice a rozhlédla se. Někteří se na mě usmáli, jiní klopili zrak a poslouchali povzbuzující řeči od rodičů, kteří je potřebovali za každou cenu doprovodit až sem. Podle mého názoru jsou takové případy už trochu přehnané, v deváté třídě snad přece rodiče nemusí do poslední možné chvilky sedět svému dítěti za zády a předvádět jeho největšího fanouška :-D No, třeba to někomu dodává větší klid.

 

Odbila osmá hodina a do třídy vešel sympatický postarší učitel češtiny. Několik minut nám zabraly organizační věci a pak už se šlo na věc. Každý dostal arch papírů, které představovaly testy z českého jazyka. Ještě jsme si vyslechli pár povzbudivých vět a hurá do práce. Pokud máš problémy se soustředěností, jako třeba já, rozhodně si nesedej doprostřed. Uslyšíš totiž všechno, každou propisku, co padá na zem, každé kašlání, každé vrtění.

 

PŘEČTI SI TAKÉ:

Kolik šatů vlastně žena potřebuje?

Buďto ona, nebo já!

 

Čas ubíhal a já jsem celkem v klidu dokončila celý test. Čeština mi totiž nedělá tak velké problémy jako matematika, a tak jsem si ještě docela věřila. Asi deset minut před koncem se najednou zepředu ozve do té doby naprosto tichounká dívka. Nevšimla si, že test je oboustranný a tak prosí o prodloužení času odevzdání. Učitel má bohužel jasno – čas vypracování je stejný pro všechny, takže slečna má bohužel smůlu. Dej si pozor, ať se ti nestane to samé. Vždy si raději pečlivě projdi celé zadání, než začneš pracovat.

 

Po skončení češtiny jsme dostali dvacetiminutovou pauzu. Vyšla jsem na chodbu, kde mě hned zastavily dvě uhihňané, ale celkem sympatické dívky, které ještě před malou chvilkou seděly ve třídě kousek ode mě. Zajímají se, jak mi který příklad vyšel a jak moc obtížné se mi to zdálo. Pokud nikoho, kdo dělá přijímačky s tebou neznáš, je dobré prohodit s nimi alespoň pár vět. Nejen, že tě to uklidní, ale možná se právě seznamuješ s budoucími spolužáky! :-)

 

Po skončení přestávky přichází na řadu matika a na mě najednou doléhá tréma. Třesou se mi ruce, silně bije srdce a myšlenkami jsem úplně někde jinde. Do třídy vejde mladá učitelka matematiky a chvíli si s námi povídá o tom, jak nás matematika baví. Je fajn, když u přijímaček narazíš na pohodové učitele, protože to znamená půl výhry.

 

Když se mi pak dostal do ruky test, valila jsem oči. Příklady asi tak o 100% těžší, než nám původně předem oznamovali. A to jsem na osmiletém gymplu, jaké to asi musí být pro lidi ze základky, honí se mi hlavou. Dlouhé minuty se snažím přijít na řešení. Nastává ve mě zlom. Měla jsem takový dobrý pocit po tom testu z češtiny. Najednou je to jako bych to neměla zvládnout. Všechny moje iluze o téhle škole odplouvají. Nakonec se přinutím zkusit to vypočítat alespoň nějak, i když vím, že to asi nebude úplně dobře. Snaha se přece počítá, lepší než nic.

 

Zbývá posledních pár minut a já se rozhlížím po ostatních. Bohudík nebo bohužel, vypadají úplně stejně ztrápeně. Všichni zklesle odevzdáme testy a vyjdeme na chodbu. Od ostatních zjišťuji, že jsou na tom podobně jako já a spousta z nich to dokonce ani nestihlo. Možná to zní zle, ale docela mi to pomohlo, najednou jsem si totiž nepřipadala zase tam úplně vygumovaná. Těžké to totiž přišlo i ostatním. Zase se do mě navalila pozitivní energie. Nějaká šance na přijetí tu přece jenom je! A i kdyby to nevyšlo, můžu se pyšnit tím, že mě z trémy nebolelo břicho, ani jsem sebou nesekla během testu z matiky! :-)



6 hlasů
Vaše hodnocení
 

Všechny blogerky a blogeři

  •