Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Na obsah stránky Na hlavní stránku Přejít do archivu Přejít na televizní program Přejít na tn.cz Přejít na stránky Nova Cinema
Přihlásit »  |  Registrace »

Vyprávění příběhů nás doprovází už od počátku lidstva, jen se změnilo jeho ústní předávání v psané (kniha), či ve vizuální a zvukové (film). Podívejme se tedy spolu do minulosti, do historie těchto druhů předávání příběhů, a srovnejme je.

Film vs. kniha

aktualizováno 07.05.2012, 12:40 | 07.05.2012, 00:00 | Lucie Tomanová/Krasna.cz

Vyprávění příběhů nás doprovází už od počátku lidstva, jen se změnilo jeho ústní předávání v psané (kniha), či ve vizuální a zvukové (film). Podívejme se tedy spolu do minulosti, do historie těchto druhů předávání příběhů, a srovnejme je.

Psaná literatura je svázaná s počátkem psaného slova, v jehož počátcích stojí i Sumerové kolem roku 4000 př. n. l., díky kterým o 2000 let později vzniká světově známý Epos o Gilgamešovi.

 

Příběhy se velmi dlouho psaly ručně na papír, papyrus, kámen a mnoho dalších materiálů, byla to namáhavá zdlouhavá práce, takže knihy vlastnily pouze vyšší vrstvy. To vše se mění roku 1447, kdy je vynalezen knihtisk díky Johannu Gutenbergovi. Nastává tak masový tisk knih, které se dostávají do rukou všem.

 

Dnešní doba vytlačuje tradiční papírové knihy díky elektronickým čtečkám knih, kam nás zavede budoucnost?

 

Filmová historie se tvoří daleko kratší dobu než ta psané literatury, ale i zde bych nějaké jméno zmínila. Veškerá filmová tvorba má své kořeny v objevu a rozvoji fotografování, které proniká na světlo světa roku 1826, kdy Joseph Niépce vytvoří první fotografický snímek s dobou expozice 8 hodin. Jakmile lidé zjistili, že lze zachytit snímky, přemýšleli o jejich rozpohybování.

 

PŘEČTI SI TAKÉ:

Když se přátelství rozpadne…

Znáte ten pocit, když hledáte něco účinného...

 

Rok 1895 uvádí na scénu bratry Lumiérovy s prvními filmovými snímky běžných činností či prvních komických scének (Pokropený kropič). Film v této době byl černobílý a bez zvuku, řeč se tedy musela řešit mezititulky, hudební doprovod byl uskutečněn klavírem. Pro milovníky kreslených filmů pak jistě bude důležitý rok 1937, kdy Walt Disney uvedl první celovečerní kreslený film Sněhurka a sedm trpaslíků.

 

Samozřejmě historie filmu i literatury je daleko pestřejší, tohle je jen velmi malý zlomek pro představu, ale o tom třeba jindy. Počátky slavného kresleného myšáka Mickeyho Mouse z dílny Walta Disneyho:

 

 

Ale jak si stojí kniha vůči filmu v předávání příběhu? Následující uvedené věci jsou mým názorem, je možné, že vy to vnímáte jinak, případně se k tomu vyjádřete v komentářích, děkuji.

 

V případě knih není popis vzhledu osob či okolí tak dokonalý, dokonce je autorovou prioritou zmírnit zbytečné popisy, proto dávají knihy větší prostor naší fantasii. Naopak u filmů je přesně vše dáno, nic si představovat nemusíme a všechno je nám naservírováno na zlatém podnose. Některé filmy dělané podle knih pak mohou ztroskotat na faktu, že si většina čtenářů danou postavu představila jinak a film jim na rozdíl od knihy již nesedne tak dobře.

 

Co naopak kniha dokáže vykreslit lépe než film, jsou pachy (Parfém: Příběh vraha) či myšlenky. V knize lze napsat vše, ale ve filmu popisovat, co hlavní postava cítí, nelze – vše může být ztvárněno pomocí výrazu, který nemusí mnohdy stačit. Myšlenky se občas do filmu namlouvají, ale většinou je to okořenění především knižních dějů.

 

Předností filmů je na druhou stranu podkreslení děje hudbou. Co se týče příběhu a atmosféry, je to už jen o schopnostech tvůrce, nikoliv na typu ztvárnění (knihy či film) - perly i hnůj najdeme v obou případech.

 

Když ale vedle sebe postavíme filmy tvořené podle knih a knihy podle filmů, již u mnohých budeme skřípat zuby. Knihy bývají často obsáhlé, a tak je velmi těžké vměstnat jejich obsah do maximálně 2 filmových hodin. Často jsme ochuzeni o vystříhané scény, které naopak děj v knize zpestřují. Pokud je tedy film točen dle knihy, až na světlé výjimky (Pán prstenů) je lepší si knihu přečíst, abychom nebyli o nic ochuzeni.

 

V případě, že je tomu naopak a kniha je psána dle filmu, můžeme pociťovat chudší styl psaní, neboť kniha pouze opisuje děj ve filmu, který přeci jen v některých situacích něco ukazuje lépe a to, co v něm není (myšlenky, pocity apod.) nenalezneme potom ani v knize.

 

Co je lepší, nelze říct, mám ráda oba druhy podání příběhů a jak jste na tom vy?



5 hlasů
Vaše hodnocení
 

Všechny blogerky a blogeři

  •