Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Na obsah stránky Na hlavní stránku Přejít do archivu Přejít na televizní program Přejít na tn.cz Přejít na stránky Nova Cinema
Přihlásit »  |  Registrace »

Hrůza z pavouků, holubů, ale třeba taky z banánů. Jak nám naše fóbie otravují život?

Je to jen strach, nebo fobie?

Vyděšená žena
zdroj: Getty Images Vyděšená žena
aktualizováno 07.01.2011, 21:56 | 07.01.2011, 00:00 | / Nikol Chrástová/Krasna.cz

Hrůza z pavouků, holubů, ale třeba taky z banánů. Jak nám naše fóbie otravují život?

Maminka jedné mé kamarádky, pokaždé když uvidí myš, začne ječet, bleskově vyskočí na židli, na stůl nebo nějaký jiný kus nábytku a vřeští, dokud tu myš někdo nezabije nebo neodtáhne několik kilometrů daleko. Do té doby by na zem neslezla. Všichni si z ní kvůli tomu dělají legraci. Vždyť je to jen malá, roztomilá, chlupatá myšička.

 

Jenže stejně jako ona vyvádí, když vidí myš, tak o dost víc vyvádím já, když vidím pavouka. Když vidím něco milimetrového, co má 8 noh, věřte mi, to je řev, že až praskaj skleničky. K tomu mi začnou téct slzy z hysterie a kolikrát si myslím, že brzy asi omdlím, což nemůžu jen proto, že se vůbec nemohu pohnout. Jenže víte co? Nikdo mě nechápe. Stejně jako se smáli kámoščině mamce, tak se teď všichni smějou mně, že tak vyvádím, když vidím malého (haha), roztomilého (hahaha) pavoučka!

 

 

 

 


Když jsem se začala vyptávat ostatních, zjistila jsem, že zdaleka nejsem jediná, která má z něčeho panickou hrůzu. A i když se mi některé fobie zdály ujeté, už jsem se nesmála, protože při představě, že se otočím a za mnou bude pavouk podobný tomu z Harryho Pottera, úsměv mi zamrzl na rtech.

 

Nezbývalo mi než chápavě přikyvovat, když mi Stela říkala, že se bojí obrovských aut, proto kolem nich nemůže chodit, kobylek a bouřky. Klára má zase panickou hrůzu z brouků, a když se jednou ve dvě hodiny vzbudila a viděla na okně malého brouka, začala křičet a odmítala se do pokoje vrátit, dokud tam bude.

 

Simča se zase vyhýbá parkům a náměstí, protože má panickou hrůzu z holubů. Vtipnou fobii má Lucka, která se štítí banánů. Jen když zahlédne nebo ucítí tohle žluté ovoce, utíká pryč. Oproti tomuhle mi strach kamarádek, které se bojí hmyzu, malých prostorů nebo výšek, připadá ještě normální.

 

Co mi však nepřipadá normální, jsou názvy některých fobií, jako třeba Hippopotomonstrosesquippedaliofobie. Jestli tuhle fobii někdo máte a přečetli jste to slovo do konce, pravděpodobně teď skáčete z okna nebo minimálně brečíte. Proč? Je to totiž strach z příliš dlouhých slov. A tohle slovo je sakra dlouhé!

 

Je dost možné, že vám není cizí nomofobie, což je strach ze ztráty signálu nebo kontaktů v mobilu. Acerofobie je zase strach z kyselosti. Opravdu nechápu, co může vyvolat tuhle fobii, možná to, že po vás v dětství házeli citróny nebo jste se málem udusili kyselou žížalkou. Pokud i vy máte z něčeho panickou hrůzu, nestrachujte se. Nejste v tom samy.



13 hlasů
Vaše hodnocení
 

Všechny blogerky a blogeři

  •