Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Na obsah stránky Na hlavní stránku Přejít do archivu Přejít na televizní program Přejít na tn.cz Přejít na stránky Nova Cinema
Přihlásit »  |  Registrace »

Prázdninové lásky jsou charakteristické svým vášnivým vzplanutím, ale bohužel i uslzeným koncem. O té své povypráví autorka dnešního příběhu, čtenářka Tereza.

VAŠE PŘÍBĚHY: Věřila jsem, že má letní láska přežije, skrývala ale krutá tajemství

Letní láska
zdroj: Thinkstockphotos Letní láska
aktualizováno 07.09.2013, 16:25 | 07.09.2013, 16:25 | Krásná.cz / čtenářka

Prázdninové lásky jsou charakteristické svým vášnivým vzplanutím, ale bohužel i uslzeným koncem. O té své povypráví autorka dnešního příběhu, čtenářka Tereza.

Konec prvního ročníku na mé vysněné hotelové škole se blížil, a s ním i očekávané prázdniny. Nikdy jsem se na ně snad netěšila víc než tentokrát. Školy i učení jsem měla vážně dost a už jsem se nemohla dočkat lenošení. Sice jsem měla domluvenou brigádu v pekárně, ale před jejím nástupem jsem ještě měla jet na dovolenou k moři. Vždy jsme jezdili s mým otcem a známými do Chorvatska, kde jsme našli úžasné místo, které nás už po čtvrté okouzlovalo svou krásou.


Konečně jsem se dočkala. Slunce, moře, pláž, bezstarostnost, zkrátka ráj! Přes den si užívat u moře a večer, za šumění moře, procházet promenádou. Těžko rozhodnout, co bylo lepší. Moře nebo večerní život. Lidé mi tam také vždy připadají tak vstřícní a milí.


Čas tam strašně rychle plynul, ani jsme se nenadáli, a už jsme se probouzeli do třetího slunečného rána. Ten den mi nebylo moc dobře a k moři jsem se rozhodla zajít až k večeru. Moc mě to tam ale samotnou nebavilo. Lidí už tam taky tolik nebylo, jen ten věrný muž prodávající kukuřici, stále chodil po pláži. Myslím si, že tam prodával i v předcházejících letech, ale nikdy jsem mu nevěnovala pozornost. Blížil se mým směrem a já si ho nenápadně prohlížela. Nemám vyhraněný nějaký vzor, ale zkrátka mě přitahují starší muži.

 

Chceš na Krásná.cz také najít svůj příběh?

 

Stalo se ti něco šíleného, neuvěřitelného, máš zážitek, který by mohl být inspirativní pro další čtenářky? Pošli nám ho. Inspiraci najdeš v tomto návodu. Příběhy posílej na email redakce@krasna.cz.


Nikdy nezapomenu na náš první pohled a pozdravení "ćao". Jen jsem odpověděla a on pokračoval dál. Do teď nevím, jestli by nebylo lepší, kdyby to pozdravením skončilo. Jakmile se opět vracel zpátky, byla jsem hrozně nervózní. Nad moje očekávání se u mě dokonce zastavil a nabídl mi kukuřici. Představili jsme se, podali si ruce a on mi prozradil své jméno. Dražen. Vyptával se mě, jak dlouho už tady jsem, nebo jak dlouho ještě budu. Jje pravda, moc jsem mu nerozuměla. Zeptala jsem se tedy, jestli by to nešlo anglicky, ale bohužel uměl jen italsky. Chorvatština podobná sice je, ale naše dorozumívání nebylo lehké. Nicméně světe div se, domluvila jsem se s tím milým Chorvatem na večerní schůzku. V 9 někde na začátku promenády. Byla jsem velmi rozpačitá, protože to všechno přišlo tak najednou.


Večer jsem "tam" byla na čas, i když jsme si vlastně nedohodli přesné místo. Po chvíli jsem začala pochybovat, že vůbec dorazí, a tak jsem si sedla na nedaleké molo. Po nekonečném čekání jsem vstala a zklamaná byla na odchodu. Na začátku toho mola však někdo stál a mě jen probleskla hlavou myšlenka "kdyby to tak byl on", protože jsem si uvědomila, že jsem ho viděla jen ve slunečních brýlích a kšiltovce. Pomalu jsem tedy kráčela, než se ukázalo, že to on opravdu byl!

 

Přivítali jsme se a po trošku delší době jsem se domluvili, že si půjdeme někam sednout. Pozval mě do venkovní hospůdky, kde to bylo opravdu fajn. Drželi jsme se za ruce a pokoušeli si povídat. S jeho věkem jsem neměla jasno, říkal sice něco o 20, ale... Asi po hodince jsme nepotřebovali ani slova a šli jsme pomalu na pláž. Začali jsme se líbat, ale měla jsem jasno, že to nechci nechat zajít dál. Nenaléhal na mě a v jeho objetí jsem strávila snad celou noc. Usínala jsem s povznášejícím pocitem, který už jsem tak dlouho nezažila. Těšila jsem se na druhý den, až se zase uvidíme. Byli to vzrušující chvíle, kdy jsem na něj na pláži čekala, až zase půjde kolem.


Když nastal večer, rozhodla jsem se, že půjdu omrknout "naše" místa. Byl v nedaleké hospůdce i s kamarádem. Přisedla jsem si k nim a v zápětí se dozvěděla, že jeho kamarád umí anglicky. Konečně někdo! Stal se z něho takový náš tlumočník. Večer se vyvíjel v dobré náladě a my si vyměnili kontakty. Pak jsme se opět vytratili na pláž a tak to pokračovalo snad každý den. Jeho zprávy na dobrou noc a pěkné ráno mi dělaly radost. Postupem času, jsem začínala mít pocit, že ho znám už roky. I přes to, že po mnoha zklamáních lidem moc nevěřím, jemu jsem uvěřit chtěla! Cítila jsem se s ním bezpečně a to i tehdy, když jsem přijala jeho nabídku a šla k němu do bytu. Byla jsem sice nervózní, ale všechno probíhalo fajn. Sex jsem nechtěla a on to i tehdy akceptoval. Vždy něco uvařil a pak jsme se v jeho posteli mazlili. Jednou se mi zmínil, že až budu plnoletá a budu chtít, mám u něj dveře otevřené. To mu prý bude 39. Vůbec jsem nechápala ty jeho číslovky. Jednou mluvil o 20 pak zase o 39...

 

Prožívala jsem s ním krásné chvíle, ale uvědomovala si, že to jednou musí skončit. Odjíždět jsme měli v sobotu a právě byl pátek. Odpoledne pokaždé sedával na kávě a já se rozhodla, že za ním zaskočím. Sice jsem riskovala, že nás někdo uvidí, ale bylo mi to už jedno. Fakt mi přirostl k srdci a chtěla jsem si s ním užívat poslední chvíle. Domluvili jsme se, že si večer zajdeme na večeři. Všechno probíhalo opět krásně, koupil mi i řetízek na památku a já mu dala svůj. Když vynechám všechny ty sliby o věčných vzpomínkách, stáli jsme před mým apartmánem a říkali si poslední sbohem. Bylo mi to tak líto, ale s tím se muselo počítat.

 

PŘEČTI SI TAKÉ:

VAŠE PŘÍBĚHY: Chci být zadaná, ale každého kluka odeženu
VAŠE PŘÍBĚHY: Platonická láska nebo osudový omyl?
VAŠE PŘÍBĚHY: V šestnácti těhotná a sama


Ráno jsme vyjížděli brzo a nemusím snad líčit, jak jsem to nesla. Chtěla jsem tam zůstat, najít si práci a být s ním. Už cestou jsme si psali, jak moc si chybíme a "volime se". Věděla jsem, že za pár dnů si ani nevzpomene, tak to přece s letními láskami bývá. Bývá, ale nedrželi jsme se moc pravidel. Nebyl totiž den, kdy bychom si nenapsali, a tím opět nevyvolali vzpomínky, které sice byly překrásné, ale nezopakovatelné. Minimálně na jeden rok! Začala mi zmiňovaná brigáda v pekárně a mě tak napadlo, že bych za vydělané peníze mohla na konci prázdnin jet za NÍM. Každý den mi kouzlil úsměv na tváři, neboť na mě myslel. Věděla jsem, že si brzy najde náhradu a už nenapíše, ale zatím psal, někdy mi dokonce i zavolal. Stále jsem nad ním přemýšlela, až tak, že jsem si konečně dala dohromady, kolik že mu to je let. On mi v ten první den totiž neříkal, že mu je dvacet, ale že je o 20 let starší. Wow! Byl to šok, ale nechtěla jsem náš vztah ukončit. Prostě jsem si na něj zvykla. Věřila jsem mu a doma jsem se dokonce učila jeho řeč!


Dny splývaly v jeden a blížil se konec prázdnin. Měla k nám přijet teta, která s námi byla na dovolené a já se jí nemohla dočkat. Vždy mi se vším pomáhala, byla prostě super! Jenže co mi v ten den řekla, mi opravdu nemile vyrazilo dech. Týden po našem odjezdu totiž do Podgory (naše letovisko) přijela její dcera s přítelem. Teta ji samozřejmě informovala, jak se věci mají, a zaúkolovala ji, ať mi toho Chorvata trochu "proklepne". Nemusela se ani moc snažit. Dozvěděla jsem se, že si Dražen od samého smutku našel hned dvě náhrady a domlouval se s nimi na večer! Na pláži už údajně řešit otázku sexu!

 

Dámy, nebyla jsem naivní a věděla jsem, že to je sice jen chlap, ale... To mu nebylo blbé, že mi psal takové věci a přitom dělal to, co dělal? Jak se vůbec opovažoval se ještě ozvat! Napsala jsem mu tedy poslední zprávu a snažila se nějak vzpamatovat. Opravdu jsem si myslela, že já naletět nikomu nemůžu a přece... Zbyly mi na něj vzpomínky, fotka, zlomené srdce a jeho dárek. Ten řetízek však budu nosit stále u sebe, ať nikdy nezapomenu, že jednou jsem už špatně uvěřila.

 

 Autorka příběhu získává balíček knih od Nakladatelství Fragment v hodnotě 1500 Kč.

Soutěž Fragment
(Foto: Fragment/Thinkstockphotos)

 

Autorka ve svém balíčku tentokrát najde následující knížky:

 

Krimi thriller – Někdo se dívá
Některé dveře je lepší nechat zavřené. Stisknutí kliky vás může stát život...
Nina si pronajme pokoj ve staré vile, kde společně bydlí několik studentů. To, co zpočátku vypadá jako lákavé dobrodružství, se brzy mění v noční můru. Z jejího pokoje mizí věci a Nina má pocit, že ji neustále někdo sleduje. Po velkém večírku najde na chodbě mrtvou přítelkyni spolubydlícího. Mohl se někdo cizí dostat do domu? Nebo se smrtelné nebezpečí ukrývá uvnitř?

 

Krvavá romance – Spoutáni osudem
Sára Dustina vysvobodila a zdá se, že prokletí věčnosti je definitivně zlomeno. Žádné nebezpečí jim už nehrozí. Tak proč oba pociťují, že není všechno v pořádku? Jako by jejich životní energie vystačila vždy jenom pro jednoho z nich a druhý musel trpět. Navíc se kolem nich nepozorovaně svírá kruh nenávisti a pomsty. Jak poznají, komu mohou věřit? Budou spolu někdy opravdu šťastní?

 

Věk magie – Čas zkázy
Rovnováha magie byla narušena. Svět nyní stojí nepatrný krok před záhubou...
Mladý novinář Jonathan byl proti své vůli vtažen do konfliktu dvou frakcí mocných kouzelníků a musí bojovat za svou záchranu. Události jsou natolik znepokojující, že svou pozornost k Londýnu obrací i svatá inkvizice v Římě. Prazdroj magie v troskách Atlandidy musí být uzavřen. Podaří se závod s časem vyhrát a odvrátit tak jistý konec lidstva?
Druhý díl napínavé trilogie.

 

Syn pekel – Vlčí krev
Vydejme se do Velwetie, tajemné země obývané Temnovlky – nesmrtelnými bytostmi, ze kterých jde strach a lidé jsou pro ně pouhou kořistí.
Minulost vlkodlaka Nerana, nazývaného Syn pekel, je s Temnovlky pevně svázána. Pouze čarovný nektar Étarlininy slzy by mu mohl pomoci se odpoutat a zvrátit svůj osud. Musí uzavřít spojenectví s elfkou Liadel, kterou ze srdce nenávidí. Podaří se mu odhalit její tajemství? Bude Neranovi odpuštěna dávná zrada? Ve Velwetii mezitím propuká boj temných sil - třinácti démonů. Neran je vtažen do bitvy o moc. Kdo zvítězí, rozhodne o osudu celé země.

 

Percy Jackson – Moře nestvůr
Mytologické bytosti ožívají...
Krvelačné nestvůry se bouří...
Bohové z Olympu kladou další úkoly...
"Po klidném školním roce se na mně valí další problémy.
Poslední den školy to začalo! Hodina tělocviku se proměnila ve vybíjenou s lidožravými obry a Grover se dostal do průšvihu.
Další špatná zpráva: Táboru polokrevných hrozí zničení...
Vydávám se s přáteli na výpravu, ze které se nemusíme všichni vrátit živí...
Jdeš do toho s námi?"

 



6 hlasů
Vaše hodnocení