Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Na obsah stránky Na hlavní stránku Přejít do archivu Přejít na televizní program Přejít na tn.cz Přejít na stránky Nova Cinema
Přihlásit »  |  Registrace »

Velikonoce patří ke svátkům, které mají u nás hluboké kořeny. Znáte ale všechny zvyky a tradice, které se s nimi pojí?

Velikonoční kvíz: Jak dobře znáte české tradice?

Velikonoce
zdroj: Getty Images Velikonoce
aktualizováno 18.04.2019, 10:49 | 18.04.2019, 10:49 | Krásná.cz

Velikonoce patří ke svátkům, které mají u nás hluboké kořeny. Znáte ale všechny zvyky a tradice, které se s nimi pojí?

Křesťané si připomínají vzkříšení a zmrtvýchvstání Krista, pro jiné je to oslava a radost ze zrození nového života a jara. Některé rituály z pohanských dob se uchovaly dodnes a prolínají se s lidovými zvyky a křesťanským pojetím Velikonoc.

 

Věděli jste:


Co je to popelec?


Na Popeleční (Sazemetnou) středu, která zahajuje půst před Velikonocemi, vycházejí lidé z kostela se znamením, které jim udělí kněz popelem na čelo. Popelec nám připomíná, že „prach jsme a v prach se obrátíme“. Podle lidové tradice se o této středě, které se říkalo škaredá, měly vymést všechny saze z komína. Poslední smítka lze vynést na (Zelený) čtvrtek, avšak ještě před východem slunce. Pověry říkají, že toto smetí je třeba donést až na křižovatku cest, aby se v domě po další rok nedržely nečistoty. Odpoledne by se namísto práce měly péct jidáše.

 

Proč na Zelený čtvrtek odlétají zvony do Říma?


Vrcholem svatého týdne je velikonoční třídenní, které začíná večerní mší na Zelený čtvrtek. Podle tradice by v tento den každý měl sníst něco zeleného, aby byl po celý rok zdravý. Je to den, kdy Ježíš večeřel naposledy před svým umučením s učedníky. Na znamení smutku utichnou od Zeleného čtvrtka až do Bílé soboty všechny zvony. Říká se, že „odlétly do Říma“. Mezitím je nahrazoval hluk řehtaček a klapaček. Po vsích tak ráno, v poledne a navečer vyrážely skupinky především chlapců, kteří a obcházeli dům po domu a pronikavými zvuky informovali sousedy o klekání a poledni namísto zvonů. Za odměnu dostávali podobně jako při pondělní koledě vajíčka či něco dobrého na zub. A až ve čtvrtek večer uslyšíte poslední vyzvánění zvonů, nezapomeňte zacinkat mincemi o sebe, aby se vás peníze držely celý další rok.

 

 

Proč je Velký pátek dnem přísného půstu?


Na Velký pátek byl podle Písma Ježíš odsouzen k smrti a ukřižován na vrchu zvaném Golgota. Věřící si jeho smrt připomínají půstem, během mše neprobíhá přijímání eucharistie. Po skončení bohoslužby se přináší zahalený kříž, který se natřikrát odkryje. K Velkému pátku se pojí mnoho pověr a tradic. Nejčastěji se připomíná, že v tento den má země magickou sílu, která na krátkou dobu zpřístupňuje v ní ukryté poklady. Pokud vaši pozornost upoutá kvetoucí nebo zářící kapradí, záře vycházející z otvoru ve skále nebo světýlka, pak se na vás možná usmálo štěstí. Před nemocemi vás v tento den uchrání koupel v potoce. V pátek se postěte od masa, nic si nepůjčujte, protože takové věci by vás mohly očarovat a neperte prádlo.


Proč na Bílou sobotu hoří před kostely ohně?


Bílá sobota je dnem, kdy Ježíš ležel v hrobě. Po západu slunce se před kostelem pálí posvěcené ohně. Od nich se zapaluje paškál, velikonoční svíce, která se vnáší do potemnělého kostela. V noci z Bílé soboty na Boží hod velikonoční během tzv. vigilie oslavují křesťané vzkříšení Krista. Oheň symbolizuje vítězství světla nad tmou, života nad smrtí.


Proč se na Boží hod velikonoční nosí do kostela jídlo?


Ze soboty na neděli nastává velká noc, odtud pramení i název velikonoce. Jde o noc vzkříšení, kdy došlo k zmrtvýchvstání Ježíše Krista. O velikonoční neděli se upečení velikonoční beránci nechávají světit. Kromě beránka se do kostela nosily a někde stále ještě nosí vajíčka, chléb, mazanec a víno. Pokud k vám na Boží hod velikonoční přijde návštěva, neměli byste ji zapomenout alespoň kouskem ze svěcených pokrmů obdarovat.

 


Proč se chodí na pomlázku?


Neděle po Bílé sobotě, Boží hod velikonoční nebo také slavnost Zmrtvýchvstání, je den plný radosti a zvyků, které odkazují hluboko do předkřesťanských dob. Pánové splétají pomlázky, aby následující Velikonoční pondělí „pomladili“ dámy. Ty jim oplácejí malovanými vajíčky, která jsou symbolem života a plodnosti. Stará tradice tvrdí, že proutí je symbolem mládí a vajíčka zase nového života.


Jaký má význam nejoblíbenější říkanka koledníků?


Hody, hody do provody, dejte vejce malovaný, … neexistuje snad žádný Čech, který by tuto notoricky známou koledu neznal. Zkusili jste se ale někdy zamyslet nad významem jednotlivých slov textu? Co je to ta „provoda“? Tak se dříve říkalo první neděli po Velikonocích. Do roku 1094 se totiž tyto svátky slavily po dobu osmi dnů. Od Božího hodu Velikonočního až do oné „Provody“ či chcete-li provodní neděle. Nyní je tak jasné, že původní smysl říkanky neměl nic společného s doprovázením, ale s časovým určením oslav.

 

Koledníci
(Foto: Mediafax)

 

Kdy slavíme Velikonoce?


Datum Velikonoc je pohyblivé a připadá na první neděli po prvním jarním úplňku, tedy úplňku po 21. březnu.

 

ČTĚTE TAKÉ:

Překvap rodinu a upeč pro ni voňavé VELIKONOČNÍ PERNÍČKY
Chceš být šťastnější? Využij VELIKONOČNÍ MAGIE
Velikonoční vejce a jejich barvy – co ve skutečnosti symbolizují


A jak slaví Velikonoce v zahraničí?


Na Slovensku se velikonoční svátky od těch našich příliš neliší. Místo mazance se peče bochánek neboli „paška“ a koledovat chodí s „korbáčem“, jak se říká pomlázce. Méně známým a méně příjemným zvykem, který už se drží spíš jen na východním Slovensku, je tzv. „oblievačka“ neboli polévání. O Velikonočním pondělí polévají chlapci opačná pohlaví vodou, nebo parfémem (v minulosti je dokonce házeli do potoka či rybníka), aby jim zajistili zdraví a krásu. Co mají ale Slováci navíc, je tzv. Odplatné úterý, kdy si děvčata s chlapci vymění role.

 

Pro Španěle jsou Velikonoce nejdůležitějším svátkem v roce, což dokazují i tradiční pompézní oslavy. Místo Velikonočního pondělí slaví Velký pátek, tedy den Ježíšova zmrtvýchvstání. Během velkolepých karnevalů procházejí ulicemi tajemná procesí bratrstev, kajícníků a tzv. nazaretských oděných do tradičních oděvů za doprovodu hudby, tanečnic a lidí v maskách.

 

V pravoslavném Řecku se o Rudém čtvrtku nejprve nabarví vajíčka načerveno jako symbol Kristovy krve, která se pak mj. nesou do kostela k požehnání. O sobotní půlnoční mši si lidé navzájem vajíčka oťukávají se zvoláním „Christos anesti!“ (Kristus vstal z mrtvých). Vajíčko, které vydrží a nerozbije se, poté splní svému majiteli přání a přinese mu štěstí do celého roku.

 

V Anglii královská rodina na Zelený čtvrtek rozdává seniorům speciálně ražené stříbrné mince jako ocenění jejich zásluh pro společnost. Počet odměněných se musí každoročně shodovat s věkem panovníka. Kořeny této tradice sahají až do 12. století! Angličané zahajují Velikonoce o masopustním úterý, které mají spojené se spoustou palačinek.

 

Pro Iry jsou velikonoční svátky posvátným časem, obzvláště Velký pátek. Vajíčka snesená právě v ten den bývají označena křížkem a každý by měl jedno takové vejce na Boží hod sníst. V Popeleční středu můžete v ulicích potkat místní obyvatele s křížkem od popela na čele. Také se nesmí zabíjet chovná zvířata, rybařit nebo opracovávat dřevo, ale ani se stěhovat nebo začínat novou práci.

 

 

V USA nebývá hlavním dnem Velikonoční pondělí, nýbrž Květná neděle. Chybět nesmí bohatá velikonoční výzdoba a velká rodinná hostina s pečenou šunkou a sladkými bramborami na stole. Oblíbenou tradicí je též hledání čokoládových vajíček, které dětem po domě a na zahradě poschovává velikonoční zajíček.

 

Velikonoce v Mexiku začínají karnevalem a bouřlivými oslavami v ulicích. Lidé mají tzv. piñaty, což jsou papírové krabice naplněné cukrovinkami, do kterých mlátí holí, dokud se sladkosti nezačnou sypat ven. Alkohol teče proudem, lidé tancují, přejídají se a užívají si všeho, co jim bude následným půstem zapovězeno. Městy pak putují procesí s Kristem a domovy Mexičanů zdobí oltáře s Pannou Marií.



1 hlasů
Vaše hodnocení