Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Na obsah stránky Na hlavní stránku Přejít do archivu Přejít na televizní program Přejít na tn.cz Přejít na stránky Nova Cinema
Přihlásit »  |  Registrace »

Nerada na to vzpomínám, byly to těžké chvíle. Ale musím, začíná svůj příběh čtenářka, která si přála zůstat v anonymitě. Její trápení začalo, už když jí byly čtyři roky. S hrůznou nemocí bojuje už víc než deset let.

VAŠE PŘÍBĚHY: Ve 4 letech jsem ochrnula. Už 10 let s tím bojuji!

aktualizováno 29.04.2011, 13:44 | 29.04.2011, 00:00 | Krásná.cz / čtenářka

"Nerada na to vzpomínám, byly to těžké chvíle. Ale musím," začíná svůj příběh čtenářka, která si přála zůstat v anonymitě. Její trápení začalo, už když jí byly čtyři roky. S hrůznou nemocí bojuje už víc než deset let.

Ve čtyřech letech jsem vyhrála boj s parainfekční varicelozní meningoencefalitidou, což vlastně znamená těžký zánět mozku a mozkových blan. Byl to rok 2001. Těžký, náročný a rozhodně smutný. Byly mi teprve čtyři roky...

 

Seděla jsem tehdy u bráchy v pokoji, kde jsem si malovala a byla jsem i celkem spokojená, i když mi od rána bylo špatně. Najednou se mi ale zatočila hlava a já spadla na zem. Mamka s kmotrou hned volaly rychlou. Pamatuji si ten kratičký okamžik, kdy jsem se na vteřinku probrala a viděla, že vyjíždíme z ulice sanitkou a zase jsem byla mimo. Jeli jsme do Košic, protože jsem tehdy bydlela na východě Slovenska a naše nemocnice nebyla na takové těžké případy stavěná. Okamžitě mě napojili na kanyly, směr JIPka, dva dny se nevědělo, jestli budu žít, byla jsem přece jenom maličká...

 

Chceš na Krásná.cz také najít svůj příběh?

 

Stalo se ti něco šíleného, neuvěřitelného, máš zážitek, který by mohl být inspirativní pro další čtenářky? Pošli nám ho. Inspiraci najdeš v tomto návodu. Příběhy posílej na email redakce@krasna.cz.


Byla jsem statečná, velká bojovnice, jak mi řekl doktor. Prala jsem se prý se smrtí. Zvítězila jsem, ale ne tak docela. Bohužel zánět zasáhl nejvíc moji pravou mozkovou hemisféru a ochrnula jsem jak na pravou, tak na levou část těla. Připadala jsem si jako hadrová panenka, co nemá schopnost se hýbat, hlavička mi padala na strany, vyživovali mě dál přes jehly. Nemohla jsem vůbec nic dělat!

 

Dělali mi lumbálku. To ti bodnou injekci do míšního kanálu, je to šílený pocit. Bolelo mě to, ale mohla jsem jenom křičet - a máma křičela se mnou. Naštěstí ale díky tomu zjistili důvod mé nemoci a mohli mi stanovit správnou léčbu. Nasadili mi léky, které mi dávali pořád přes jehly, protože jsem nebyla schopna pohybu.

Letos v dubnu to bylo 10 let, co jsem konečně pohnula pravou nohou. Přesně na apríla. Mamka mě sledovala z křesla a když viděla, že se začínám hýbat, rozkřičela se na celé kolo. Doktoři se sběhli, všichni se mě ptali, jak se cítím, ale já jen naprázdno otvírala pusu jako kapr, a nevydala jsem ze sebe ani hlásku. Jak bych taky mohla, vždyť předtím se na mě koukala přes sklo jenom sestra a mamka seděla v křesle u mě, a teď najednou tu bylo lidí, že jsem dostala strach!


Hned začali s testy. Řvala jsem, protože jsem se bála, třeba když mi dělali CT. Výsledek byl konečně uspokojivý, i pro doktory. Po šesti týdnech mučení a trápení v nemocnici mě přesunuli na jiné oddělení, kde jsem se musela znovu učit chodit, učit mluvit, učit jíst a taky jsem se tam naučila číst. Sice trošku, ale přesto. Pokrok byl obrovský.

 

Když mě konečně pustili domů, byla jsem ráda. Přesto jsem i teď stále pod dozorem doktorů, ale to mi je jedno. Naordinovali mi rehabilitace, kolo a plavání a já se pomalu uzdravovala.
Taky jsem začala jezdit na takové ozdravné pobyty. Poprvé jsem tam byla jako osmiletý prcek, sama ve velkém neznámém ústavu o několika budovách, byla jsem vystrašená. Hodně jsem tam cvičila, učila se a plavala v bazénu. Na takovou šestitýdenní ozdravnou kůru musím jezdit každý rok, nejčastěji místo letních prázdnin, abych nezameškávala školu. Sestřičky mi dávají do těla, ale i když mám často vztek, vím, že to myslí dobře, je to jejich práce. Je to můj druhý domov.


Můj nynější zdravotní stav je v troskách. Mám ploché nohy, zkrácenou levou nohu, neúplně vyvinutou levou část těla, mám viditelně drobnější dlaně a prsty, mívám často problémy se zády. Chtěla bych být už konečně zdravá.

 

Nechci už věčně docházet na rehabilitace do špitálu, nechci brát hnusné léky pro zpevnění kostí, nechci riskovat křehké kosti, nechci řešit každým rokem situace s tělocvikářem, že mám omezení. Chci se v budoucnu věnovat těm, kteří mají stejné, nebo podobné nemoci... Aby věděli, že na to nejsou sami, že existují lidé, kteří jim pomůžou… Držte mi palce!
 

Anketa
Jaké postižení by pro tebe bylo nejhorší?
 

 

Autorka příběhu získává balíček knih od Nakladatelství Fragment v hodnotě 1500Kč.

 

Autorka ve svém balíčku tentokrát najde následující knížky:

 

HUNGER GAMES – Síla vzdoru: Jmenuji se Katniss Everdeenová. Proč nejsem mrtvá? Měla bych být. Proti všem očekáváním, přežila Katniss hladové hry dvakrát, ale ani poté nemá klid. V zemi Panem vypuklo postání. Kapitol je naštvaný a chce pomstu. Kdo by měl za nepokoje zaplatit? Katniss. A co je nejhorší? Prezident Snow dal jasně najevo, že v bezpečí není vůbec nikdo… Bude připravovaná revoluce v čele s Katniss úspěšná? Cena může být hodně vysoká... Předchozí díly: Hunger Games - Aréna smrti, Hunger Games - Vražedná pomsta

 

Krásní mrtví – Jonas: Nejsou živí. Nejsou mrtví. Něco mezi tím. V průběhu jednoho roku zemřou za podivných okolností čtyři mladí, krásní lidé, studenti ellertonské střední školy. Jonas, Arizona, Summer a - Phoenix. Ta poslední smrt zasáhne Darinu nejvíc. Byl to její kluk, její veliká, největší láska… Je její setkání s Krásnými mrtvými skutečné? Co znamenají ta andělská křídla, která vidí, slyší a která nakonec sama dostává? Jonas zemřel jako první, zabil se na motorce. Ale je tolik nezodpovězených otázek… Odhalí Darina včas temná tajemství, aby tak vykoupila duše Krásných mrtvých?

 

Upíří deníky – Soumrak: Temnota se šíří městem. Damon, který býval vždy lovcem, se sám stává kořistí - obětí zlomyslného stvoření, které dokáže ovládnout jeho vůli a které netouží pouze po Elenině krvi, ale přímo po její smrti. Starý les zabydlují podivní krvelační hmyzí tvorové a stromy ožívají vlastními zlovolnými úmysly.

 

Zpěvník – Z.Svěrák a J.Uhlíř: Zahrajte si největší hity Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře! Zpěvník největších hitovek, jako jsou Dělání, Severní vítr, Ani k stáru a řada dalších hitů, je určen úplně všem bez rozdílu věku a pohlaví. Zpěvník obsahuje noty a akordy, tak ať se vám hezky zpívá i hraje.

 

Alexandr Dumas – Tři mušketýři: „Jeden za všechny – a všichni za jednoho!“ Kdo by neznal tři mušketýry, kteří byli vlastně čtyři? Athos, Porthos, Aramis a d'Artagnan Dobrodružný příběh plný dvorských intrik, milostných zápletek a přátelství na život a na smrt. Edice světových klasiků Převyprávěná a zkrácená verze Dobrodružství jako v originále Ušetřete čas!

 

Křišťály moci – Hněv Pána ohně: Neilin odhalila Arwinovo tajemství. Už mu nedokáže důvěřovat ani odpustit… nebo snad ano? V utajovaném městě Bílých elfů Än-Ielwil, o kterém se vyprávějí pouze legendy, Neilin konečně nachází klid. Noví přátelé ji doprovázejí za prvním Křišťálem moci, ale nic není tak snadné, jak se na první pohled zdá. Neilin čeká setkání se Smrtí. Na Smaragdittu teče krev. Král Edrian se rozhodl získat své město zpět, ale Isgraëlova armáda nestvůr je strašlivá. Pomohou elfové svým dávným lidským přátelům? Poslední naděje leží v rukou Terien a bájných gryfů. Isgraël zatím odhaluje svou nejničivější zbraň. Neilin se musí postavit hrozbě, která dávno neměla existovat. Odhalení, které ji ale nakonec čeká, bude šokující. Druhý díl navazuje na předchozí titul Křišťály moci - Zrada temného elfa.
 

Šeky pro Tvé kámošky – sliby, které se plní: Šeková knížka plná šeků pro správné holky. Kdykoli budeš chtít svou nejlepší kámošku opravdu potěšit, vyplníš šek a zavážeš se tak k některé ze společných aktivit nebo jí splníš její tajné přání.
 

 



8 hlasů
Vaše hodnocení